Invalidovna v Praze byla projektovaná podle vzoru pařížské Invalidovny ve 30. letech 18. století. Realizovaná však byla pouhá devítina původního návrhu. Důvod? Došly peníze. Pro ubytování válečných invalidů sloužila do roku 1935. Mezi nejznámější obyvatele patřil Josef Sudek, který během bojů na italské frontě za první světové války přišel o ruku. V Invalidovně se rekvalifikoval z amatérského na profesionálního fotografa.

Vlhko a stín, takové podmínky vyhovují kapradinám, včetně těch pokojových. Proto se jim bude dařit např. ve vaší koupelně, pokud tam ovšem máte aspoň malé okno. Úplně bez světla se totiž ani kapradiny neobejdou.

První květnové Sousedy začínáme pozvánkou do Salzburku. Toto rakouské město ležící v podhůří Alp představilo nedávno Rakouské kulturní fórum v Praze.

V hlavní budově Západočeského muzea v Plzni se nachází městská zbrojnice, kde si návštěvníci prohlédnou nejrůznější exponáty. Jedním z nich je i menší dělo zvané tarasnice.

Lupénka trápí muže i ženy stejně. Protože jde většinou o estetický problém, lidé se často stydí o ní mluvit a postižená místa skrývají pod oblečení. Onemocnění patří mezi autoimunitní a neinfekční, nelze ho tedy přenést na jiného člověka.

Papilio znamená latinsky motýl a Papilonia je název sítě speciálních botanických zahrad, ve kterých poletují živí motýli. V České republice jich je celkem pět a jednu z nich najdete na Šumavě, v Lipně nad Vltavou. Představuje stovky motýlích jedinců až dvaceti různých druhů.

Hned v úvodní den Slavností svobody 2023 vysílal Český rozhlas Plzeň živě z Křižíkových sadů, které jsou aktuálně jedním z center historických vojenských kempů.

Šťastnou výherkyní zahradního traktůrku v naší Velké jarní soutěži se stala Eva Chalušová z Týnce u Malého Boru. Rozhodlo o tom losování v živém vysílání v pátek 5. května.

Ušetři a spotřebuj aneb co se zbytky zeleniny? Mrkev, petržel i celer jsou běžně k dostání také s natí. Natě bohužel často skončí v odpadkovém koši. Přitom i z nich můžete připravit něco na zub.

Mít důstojný stánek ryze českého umění, to byla hlavní myšlenka lidí, kteří stáli u zrodu našeho Národního divadla. V roce 1845 ji poprvé veřejně vyslovil František Palacký.