Náš svět, náš život je stále otevřená čekárna. Čekání na výtah v panelovém domě, čekání na dobré slovo po zbytečné hádce, čekání na výsledek zdravotní prohlídky...

Připomeňte si stříbrný recept roku 2025: Chodské koláče od Vladislava Chaloupka. Jak vzniklo pomazánkové máslo. Rada z etikety Ladislava Špačka: Jak jíst sendvič.

Připomeňte si druhý nejúspěšnější recept roku 2025. Tenoučká vrstva těsta s bohatou náplní tvarohu, do které se propíjí dva druhy povidel, mák, rozinky v rumu a mandle, je zkrátka nebe v hubě. Chodové to uměli. Patnáct božských chodských koláčů upekl Vladislav Chaloupek ze Srb u Nepomuku.

Historie pomazánkového másla začala v Liberecké mlékárně, kde byl tehdy velký zájem o pomazánky s nižším obsahem tuku. Inženýra Ladislava Formana napadlo vyrobit méně tučnou hmotu, která by se dobře roztírala na chleba.

Sendvič vymyslel komorník hraběte ze Sandwiche. Hrabě měl jednu obrovskou vášeň, miloval hru v karty. A vždycky byl trošku rozladěný, když ho komorník zval k večeři.

Těhotenská cukrovka postihuje každou sedmou těhotnou ženu. Byla diagnostikována také mamince dvou dcer Karolíně, a to naštěstí včas. Začala pravidelně docházet do diabetologické poradny pro těhotné a poctivě dodržovala i všechna doporučení v souvislosti se životním stylem.

Říká se, že svět je malý a o náhody v něm není nouze. V Plešovicích, nedaleko jihočeské Zlaté Koruny, je svět opravdu malý. Místní obyvatel Jiří Bauer si tam totiž na své zahradě postavil před několika lety svůj vlastní svět. A ačkoli už náš svět opustil, své dílo nechal volně přístupné pro všechny zájemce.

V šumavské obci Srní se pro veřejnost otevřel Dům Karla Klostermanna, který návštěvníkům přibližuje svět známého šumavského spisovatele a jeho příběhů. Zrekonstruovaná budova bývalé fary se proměnila v moderní návštěvnické centrum se stálou expozicí. Místo spojuje literaturu, přírodu i služby pro turisty.

„Včely jsou v úlu stále svým způsobem aktivní. Spotřebovávají cukerné zásoby, které si přes léto nanosily. V ideálním případě med. Pakliže jim med včelař vzal, tak ho zpravidla doplňuje nějakým roztokem cukru. Při spotřebě cukerných zásob včely vyrábějí teplo, aby neuhynuly mrazem. Zahřívají své hnízdo na potřebnou teplotu,“ vysvětluje Richard Těhník z Českého svazu včelařů.

Svůj záměr pustit se do otužování je vhodné konzultovat s lékařem. Někteří lidé se mu nemohou věnovat vůbec.