Do aktuálního dílu se tentokrát vešel úplně celý lidský život.

Na návsi jihočeské obce Srnín, nedaleko Českého Krumlova, si můžete všimnout informačního panelu, od kterého se odvíjí unikátní spojení dvou naučných stezek. Jedna vede do kopců nad obcí na vrch jménem Granátník a pak na nedalekou rozhlednu. Druhá z této stezky odbočuje na vrch Kamýk a zase se na ni vrací zpátky. Jmenuje se Srnčí stezka a má ve znaku srnu, stejně jako obec Srnín.

Přímo naproti multifunkční budově E-centra, takzvaného Éčka, na plzeňských Slovanech stojí v Guldenerově ulici dva neobvyklé obytné domy ze 70. let minulého století. Od jiných domů z té doby se odlišují už na první pohled.

Mlýnů na větrných kopcích Bílovecka původně stávalo na šedesát. S příchodem modernějších a účinnějších způsobů pohonu mlecích zařízení ale postupně mizely. V tomto se obilí za pomoci větru mlelo a šrotovalo až do roku 1942. A Filotens Rosa, sedlák ze Staré Vsi, byl údajně jeho posledním majitelem. Podle jiných pramenů to byl Alois Schurek.

Na proměnlivé počasí letošního léta si Josef Vačkář, instruktor ČZS, nestěžuje: „Když dá svatý Petr přírodní zálivku, je to rozhodně lepší varianta než léto bez deště. To raději řeším plísně, choroby a škůdce.“

Nevíte, kam vzít své ratolesti, aby se na delší dobu zabavily, a kde se s nimi budete moci do aktivit zapojit i vy? Tak to vás pozveme na pohádkový statek ve Vranovicích, což je část obce Břasy na Rokycansku v Plzeňském kraji, kde se na dlouho zabaví celá rodina.

Pobyt na přímém slunci a jeho následky - téma pro Jaroslavu Kreuzbergovou z FN Plzeň. Je třeba hodně pít, předcházet dehydrataci organismu.

Každá hospodyňka ví, že vaření je umění, které ne vždy vyjde podle plánu. I té nejlepší kuchařce se totiž občas něco připálí, zdrcne a neví si rady. Dnes pro vás mám několik starých ověřených triků, jak takovou malou pohromu v kuchyni zachránit.

Moderoval několik televizních seriálů o vaření, ale sám už by před kamerami vařit nechtěl. „Já bych to raději nechal frajerům, kteří to doopravdy umí,“ říká Martin Zounar.

Severočeské jezero Milada vzniklo zatopením povrchového uhelného lomu u Chabařovic v Ústeckém kraji. Díky dobře provedeným rekultivacím je jeho voda po celý rok mimořádně čistá. Průhlednost je zhruba pět až sedm metrů. Vodní plocha zaujímá přes dvě stě padesát hektarů.