
Sign up to save your podcasts
Or


„Baví nás navrhovat veřejný prostor a motivuje nás zájem měst se těmito tématy zabývat," vysvětluje architektka Mirka Zadražilová důvod, proč se svým týmem z ateliéru MAAUS chtěli navrhovat proměnu náměstí SNP v ostravském Zábřehu. „Plochu jsme chtěli zcelit," začíná popis návrhu, který se zabývá i zklidněním dopravy nebo vyvýšením některých částí prostranství. Mluvili jsme také o roli zeleně nebo zázemí pro tradiční trhy, které na náměstí budou moci dále probíhat.
„Naším cílem je nabídnout návštěvníkům širokou škálu programů a aktivit.“ přibližuje budoucí fungování Centra digitalizace, vědy a inovací – stavby známé jako Černá kostka, Andrej Harmečko. Ten působí jako ředitel příspěvkové organizace, která bude mít provoz celého domu na starosti. Zároveň přiznává, že se bude dům a jeho náplň vyvíjet. „Poptávka veřejnosti určí, jak bude dům fungovat a jaké aktivity si zaslouží větší pozornost.“
„Když uvnitř probíhá koncert, rozehraje se i fasáda objektu.“ vysvětluje architekt Kamil Mrva propojení interiéru a exteriéru nové budovy Fakulty umění na Černé louce. Mluvili jsme i o dalších aspektech stavby, která spoluvytváří City Campus Ostravské univerzity. Věnovali jsme se i projektu rekonstrukce výdušné jámy v Dolních Vítkovicích. Ten hodnotí rodák z Kopřivnice a uznávaný tvůrce jednoduše: „DOV byla výzva!“
„Jsem smutný, že u nás nevznikají velké a zajímavé projekty," komentuje současnou českou architektonickou scénu redaktor a popularizátor Adam Štěch. "Daří se ale architektuře menších měřítek", dodává a oceňuje, kolik takových projektů vzniká z iniciativy soukromých investorů. Mluvili jsme také o potřebě kvality, významu popularizace nebo o stavbách, na které můžeme být pyšní.
„Od začátku jsme komunikovali se zástupci památkové péče a společně vymezili, co chránit a co ne," popisuje rekonstrukci výsypníku uhlí nacházející se uprostřed Dolní oblasti Vítkovic Antonín Šimčík, jeden z lidí stojících za proměnou industriální památky v nové ostravské kreativní centrum. „Vnější plášť jsme mohli opravit soudobými technologiemi a o to více energie pak napnout k uchování autentických interiérů," doplňuje historik, který vedl Slezské zemské muzeum a podílel se na vzniku pobočky Národního zemědělského muzea v Ostravě. Mluvili jsme i tom, co Futureum nabízí návštěvníkům, jak přistupuje k tvorbě expozic a jaké další ambice má.
Třetí epizoda z naší minisérie přináší pohled města, které je zadavatelem projektů pro rozvoj veřejné zeleně i její údržby. Hosté Marie Tvrdá a Dalibor Lička z odboru strategického rozvoje města Ostravy se věnují přípravě i realizaci „zelených“ projektů. V rozhovoru přibližují, jak Ostrava přistupuje k modrozelené infrastruktuře, jaká partnerství v této oblasti rozvíjí a kde se inspiruje. Povídali jsme si také o konkrétních záměrech, které se ve městě aktuálně dokončují nebo již fungují. Díl je pozvánkou do přírody, upozorněním na výsadbu uprostřed města i ukázkou toho, jakou pozornost město rozvoji zeleně věnuje.
„Nemůžeme do budoucna vyloučit, že stromů ve městech bude díky enormní zátěži ubývat," varuje Jiří Poulík, arborista, odborník na stromy a péči o ně. "Musíme hledat správné druhy odpovídající dnešnímu klimatu a dalším vlivům," dodává a upozorňuje, že je třeba počítat s proměnou zeleně ve městech a průběžnými náklady na péči o ni. Zazněla i konkrétní doporučení, jak k městské zeleni správně přistupovat. Věnovali jsme se také tomu, jak hledisko bezpečnosti ovlivňuje přístup ke kácení.
„Různí členové týmu vnímají různé priority. Výsledek je pak mix a zdravý kompromis mezi přístupy různých profesí," popisuje Daniela Davidová, krajinářská architektka z MAPPA, spolupráci napříč odbornostmi. Mluvili jsme také o projektech, na kterých se aktuálně podílí nebo významu modrozelené infrastruktury pro zdravý rozvoj měst. 41. díl je zároveň začátkem minisérie o zeleni ve městech i kolem nich. S několika hosty se pokusíme nabídnout různé pohledy na toto téma a ukázat, jak komplexní může být.
„Nemá smysl dělat dům, který je mezníkem v architektuře, ale ve kterém se blbě bydlí," poodhaluje své vnímání staveb architekt, divadelník a performer David Vávra. Mnozí jej znají díky pořadům Šumná města a Šumné stopy, ale povídali jsme si i o výstavách, kde prezentuje své kresby a s nimi spojené zážitky. V energickém rozhovoru zmínil některé své stavby a povídali jsme si o kvalitě a posuzování české architektury. Jak je pro nadšeného vypravěče typické, nešetřil vtipem a nadsázkou.