Přemyslovců dřív byla ulice, jakých je v Ostravě mnoho – s minimem zeleně, širokou vozovkou a rušnou automobilovou dopravou. Nedávná komplexní rekonstrukce jí však proměnila v hmatatelný příklad, že ulice může fungovat zcela jinak než jsme byli zvyklí. Díky promyšlenému návrhu bude pomáhat zvládat letní vedra a zadržovat dešťovou vodu, a zároveň se stala bezpečnější pro chodce i cyklisty. S dopravním inženýrem Romanem Čechákem jsme se podívali pod povrch této proměny. Rozhovor poodhaluje principy, díky kterým se město dokáže lépe přizpůsobit klimatické změně nebo reagovat na rostoucí dopravní zátěž.

O tom, jak smysluplně rozvíjet sídliště, jsme si povídali s urbanistou Lukášem Grasse, spoluautorem nedávno dokončené studie části ostravských Výškovic. Někteří její obyvatelé se obávají, že plánovaná dostavba připraví jejich čtvrť o výhody bydlení v zeleni, i dalších praktických důsledků. V rozhovoru jsme probrali, co je na výškovickém sídlišti cenné, kde má smysl ho rozvíjet a proč město potřebuje promyšlenou vizi místo nahodilých rozhodnutí.

Ostrava dlouhodobě bourá stereotyp města kouřících komínů a znečištěného životního prostředí. Pohled z věže Nové radnice potvrzuje, že velkou část města tvoří zeleň. O tom, jak zajistit, aby lidem dobře sloužila jsme si povídali s krajinářkami Danielou Davidovou a Romanou Konkolovou z městského ateliéru MAPPA, které stojí za novou Koncepcí zeleně města Ostravy. Ta představuje dlouhodobý plán, jak ostravskou zeleň rozvíjet.

V podcastu jsme si povídali o různých podobách městské zeleně, o tom, co nám brání si ji užívat naplno, i o její roli při adaptaci na klimatickou změnu. Dozvíte se také, proč je důležité propojit městskou a příměstskou krajinu, co se chystá na Černé louce nebo jak se promění okolí řeky Lučiny. Rozhovor jsme natáčeli na výstavě „Vidím to zeleně“ v prostoru MAPPA, která téma městské zeleně přibližuje všem obyvatelům i návštěvníkům města.

Příjemný poslech!

Architekti Tristán López-Chicheri a Guillermo Gusó z mezinárodního studia L35 architects představují vítězný návrh na nový fotbalový stadion na ostravských Bazalech. V rozhovoru poodhalují proces vzniku stavby inspirované industriálním dědictvím Ostravy, původním bazaltovým lomem i složitým terénem.

Dozvíte se, co vše nad rámec sportoviště by stadion mohl lidem v Ostravě nabízet, nebo proč konstrukce střechy připomíná výplet jízdního kola. Dotkli jsme se také toho, proč mají stadiony v srdci města výjimečnou schopnost stát se jeho ikonou a jaké zkušenosti si tým přinesl z rekonstrukce legendárního stadionu Santiago Bernabéu v Madridu.

From Bernabéu to Ostrava, designing a new football landmark

Architects Tristán López-Chicheri and Guillermo Gus from the international L35 Architects present their winning design for the new football stadium at Bazaly, Ostrava. In the interview, they reveal the creative process behind a building inspired by Ostrava’s industrial heritage, the former basalt quarry, and the site’s complex terrain.

You will learn why the roof structure resembles a bicycle wheel, what the stadium could one day offer beyond its sports function, and why stadiums located in the heart of a city can become urban icons. The architects also share insights gained from the reconstruction of the legendary Santiago Bernabéu Stadium in Madrid.

Na půdě chátrající vily na ulici Dvořákova v centru Ostravy jsme se sešli s architektem Petrem Kundrátem ze studia Ark. Povídali jsme si o nevšedních bytech, které v nárožním domě vzniknou. Svým pojetím i respektem k historii nemají v místním prostředí obdoby. Probrali jsme také, jak se z přísných pravidel památkářů stala výhoda nebo proč investor nakonec upřednostnil kvalitu před počtem bytů. Chcete vědět, jakou roli má zahrada vily a co se ukrývá pod ní? Pusťte si epizodu. Jako bonus dostanete Petrův tip na místo, kam se v Ostravě vydat, pokud chcete zažít její skutečnou atmosféru.

V otevřeném a svižném rozhovoru mluví bratislavský primátor Matúš Vallo o tom, proč je při řízení města potřeba umět lidi spojovat a někdy i „bouchnout do stolu“. Vysvětluje roli Metropolitního institutu Bratislava a přemýšlí nad tím, proč se kvalitní veřejný prostor nemá složitě obhajovat, ale hlavně dobře navrhnout a udělat.

Dozvíte se také, proč roztříštěná správa brzdí rozvoj velkých měst i co si vzít z věcí, které se v Bratislavě nepovedly. Nechybí pohled na Ostravu zvenčí, vzpomínky na projekt městských zásahů ani tip na návštěvu jednoho bratislavského místa, které po šestnácti letech znovu ožilo.

Na pomezí historického centra Ostravy a parku při řece Ostravici, má vyrůst Dům městských služeb, nová budova pro městské úřady a organizace. Její návrh vzešel z architektonické soutěže a představuje elegantní kruhovou dřevostavbu se skleněnou fasádou. V rozhovoru s architektem Gergely Kenészem a krajinářskou architektkou Júlií Bobríkovou se dozvíte, jak o návrhu této veřejné budovy přemýšleli. „Chtěli jsme, aby dům působil na návštěvníky příjemně a podporoval mezilidský kontakt. Proto jsme zvolili jednoduchý tvar kruhu, snadný pro orientaci. Důležité pro nás bylo, úřad co nejvíce propojit s okolním městem a vtáhnout sem i přírodu z blízkého parku. To se povedlo i díky prostornému zelenému atriu.” říkají architekti. 

ENG

A new building for municipal offices and organizations, the House of Municipal Services, is set to rise on the border between Ostrava's historic center and the park along the Ostravice River. The winning architectural design features an elegant, circular timber structure with a glass facade.

In this episode, we talk with architect Gergely Kenész and landscape architect Júlia Bobríková about the thought process behind designing this important public building.

"We wanted the building to feel pleasant to visitors and encourage human connection. That's why we chose the simple, easy-to-navigate circular shape. It was also crucial for us to connect the office with the surrounding city as much as possible, including bringing nature in from the nearby park. We achieved this, in part, thanks to the spacious green atrium," the architects explain.

Které ostravské stavby si zaslouží uznání? Kteří architekti v Ostravě tvořili, ale jejich práce je doposud veřejnosti skrytá? Kolik má Ostrava industriální architektury v porovnání s jinými městy? To a mnoho dalšího již brzy přiblíží zájemcům takzvaný Ostravský architektonický manuál (OVAM), o kterém jsme si povídali s jeho spolutvůrci architektkou Evou Špačkovou a historikem architektury Martinem Strakošem.  Probrali jsme, jak bude průvodce fungovat, jaké informace v něm najdete nebo jestli můžeme architektonický manuál někdy považovat za dokončený.

„Myslím, že mnoho Ostraváků si dneska ani neuvědomuje, že někde mezi centrem města a Vítkovicemi je kus prázdného prostoru, kde by v budoucnu mohli lidé bydlet, pracovat nebo trávit volný čas.“ říká Petr Návrat, zakladatel plánovací kanceláře ONplan. Se svým týmem zorganizoval soutěž o návrh nové ostravské čtvrti na místě dnešního brownfieldu po zaniklé Žofínské huti. Povídali jsme si o tom, co nová část města lidem nabídne, i o tom, v čem je pro investora lepší nechat architekty soutěžit než si vybrat jednoho napřímo. 

Jak vypadá město, které myslí na všechny své obyvatele? Slovenská urbanistka Milota Sidorová otevírá téma férového urbanismu a ukazuje, proč má smysl vracet se k lidskému měřítku. „Chodci jsme všichni, ale řidiči jen někteří,“ připomíná a na příkladu satelitních čtvrtí vysvětluje, proč se idylka rodinného domu na okraji města může proměnit v past. „Investor tam často nezajistí nic než příjezdovou cestu. Ženy pečující o děti zůstávají izolované v domech bez sociálního vyžití a všude musí dojíždět. Málo se o tom mluví, ale Amerika si tím už prošla, předměstí byla místem nešťastných žen, které byly na všechno samy.“ V rozhovoru se také dozvíte, proč je pěší chůze základem živého města, jak vypadá férový urbanismus v praxi.