„Zdánlivě nevábné jsme chtěli překlopit ve vábné!“ přibližuje architekt Martin Náhlovský přístup, který se svým týmem uplatňoval při návrhu rekonstrukce ikonického domu v centru Ostravy. Provedl nás po stavbě, která od sklepa po střechu získá novou náplň. Bude zde restaurace, v části najdou místo nové kanceláře, pod zemí vznikne hudební klub. Při poslechu se také dozvíte, jaký osud potká kultovní schodiště a jaké změny se dočká střešní světlík. Netradiční díl je audio prohlídkou a zároveň pozváním k návštěvě. Znovuotevřená Ostravica za ni bude stát!

„Umístění na vyvýšené plato vymezilo stavbě prostor v rámci neutěšeného veřejného prostoru sídliště," popisuje návrh kostela sv. Ducha v Zábřehu architekt Marek Štěpán. „Rozvíjel jsem geometrii kruhu, respektive elipsy, v rámci které návštěvník postupně přechází z vnějšího světa dovnitř. Systém otvorů je sochařský princip postupného vykrajování a odjímání,“ doplňuje tvůrce, který se sakrální architekturou zabývá dlouhodobě, ačkoliv to rozhodně není jeho jediné téma. Epizoda navazuje na předcházející díl, jehož hostem byl architekt Filip Musálek, spoluautor proměny okolí kostela. S Markem Štěpánem jsme si povídali o architektonických soutěžích nebo jeho vztahu k mrakodrapům.

„Při navrhování okolí kostela jsme chtěli místo logicky propojit s dalšími významnými body a plochami. Úkolem bylo pomoct jeho přehlednosti a vytvořit podmínky pro všechny aktivity, které se zde mají odehrávat,“ říká architekt Filip Musálek, člen studia Mňau, které zpracovalo vítězný návrh nové podoby okolí kostela sv. Ducha v Ostravě. „Zamýšlená vodní plocha má plnit více úloh včetně zlepšení mikroklimatu místa. Specifický mobiliář propojuje svými tvary okolí a kostel samotný,“ vysvětluje vizuálně atraktivní a možná kontroverzní prvky návrhu. V rozhovoru jsme nezapomněli probrat ani další úspěchy mladého ateliéru z Brna a jejich zkušenosti se soutěžemi a následným vývojem takto vybraných projektů.

„Díky širokému zapojení veřejnosti jsme si sáhli na pomyslný tep města,“ říká Jiří Hudec, specialista strategického plánování působící na Magistrátu města Ostravy. Hudec spolu se svými kolegy před lety připravil a dodnes neustále rozvíjí strategický plán města a jeho zastřešující značku fajnOVA. Dodává, že i díky podnětům od lidí všech generací plán není jen o růstu, ale především o kvalitě života v Ostravě optikou řady různých měřítek.

„V Ostravě jsme potkali svérázný a osobitý kontext,“ popisuje architekt Jiří Weinzettl pocity, které v něm a jeho spolupracovnících město vyvolávalo, když začínali pracovat na proměně části ulice 28. října před plánovanými stavbami nového koncertního sálu a vědecké knihovny. „Budoucí podoba a funkce tohoto místa musí převážit nad jeho minulostí", dodává. Čerstvý držitel letošní České ceny za architekturu nám také přiblížil oceněný vlastní rodinný dům nebo své zkušenosti na pomezí architektury, urbanismu a řízení města.

„Urbanisté pokládají otázky a my ‚dataři‘ odpovídáme", přibližuje původně geografka způsob spolupráce mezi jednotlivými odborníky v ostravském Městském ateliéru prostorového plánování a architektury. „Musíme se vzájemně učit, nebát se nelehkých úkolů a využívat potenciál, který data mají. Nesmíme také zapomenout jejich význam vysvětlovat veřejnosti i odborníkům", dodává.

„Ostrava je láska,“ říká Elena, která stojí za grafickým řešením 8. vydání netradičního průvodce po městě. Tereza, Pavel i Jan, členové týmu, který mapu vytvořil, doplňují, že si v ní každý najde něco nového a dosud neobjeveného, bez ohledu na to, jak dlouho v Ostravě žije. 29. díl podcastu přibližuje koncept USE-IT mapy, vznik jejího aktuálního vydání a kouzla Ostravy, která turistům ale i místním ukazuje.

„Chtěl jsem, aby dílo bylo symbolické a lidské," říká Jan Lörincz alias Bogy. Pro serpentinu nad Ostravskými Bazaly připravil mural o velikosti 1 300 m2 a použil na něj vlastní speciálně vyrobené pigmenty. „Bylo to troufalé, ale byl jsem zároveň přesvědčený, že je to správná cesta," komentuje své rozhodnutí ostravský rodák. V rozhovoru vedeném hned vedla díla samotného jsme se pokusili vysvětlit jeho koncept a přiblížit proces vzniku. Nezapomněli jsme na Honzovu cestu k umění obecně, ke graffiti, ani na jeho vášeň v tvorbě pigmentů a barev.

„Přál bych si, aby Černá louka byla plnohodnotnou součástí centra města,“ říká ředitel stejnojmenné městské společnosti Jan Šumbera. Doplňuje, že by se její parková plocha měla lépe propojit s řekou Ostravicí a pomyslně i se vzdálenějším Slezskoostravským hradem, který je dnes také pod správou jeho organizace. Tento díl doplňuje různorodé aktivity MAPPA vztahující se k Černé louce. V současnosti ateliér pracuje na aktualizaci plánů rozvoje území. V podcastu zazní také názory tří běžných návštěvníků místa, kteří se s námi podělili o to, jak jej vnímají.

„V minulosti řada měst z finančních důvodů nemohla realizovat velké projekty, a tak dnes mnohdy bojujeme se setrvačností a obavami," uvádí Tomáš Hradil, starosta Krnova, jeden z důvodů proč se města a jejich představitelé bojí architektonických soutěží. „Ve skutečnosti je ale třeba si věci hlavně odpracovat a postupně se učit řemeslu," dodává a zmiňuje že to platí pro spolupráci s architekty, participaci nebo prosazování architektury a urbanismu do volebních projektů."