„Díky kapacitním komunikacím v jiných částech města, nemusí být ostravská městská třída místem tranzitu." uvádí základní předpoklad pro plánovanou proměnu ulic 28. října a Opavská architektka Zuzana Paclová. V MAPPA se podílí na přípravě koncepce této významné třídy. Dodává, že je třeba vizi rozvoje města promítnout do prostoru a připravit nástroj, díky kterému půjde sjednotit zájmy města, městských obvodů i soukromých subjektů. „Čeká nás maraton diskuzí, který pomůže koncepci naladit tak, aby zohledňovala potřeby co největšího počtu lidí i velkých hráčů v území."

„Náměstí potřebuje energii." shodují se Martin Materna a Jiří Mika, kteří se svými kolegy uspěli v soutěži o budoucí podobu náměstí Edvarda Beneše. Zároveň doplňují, že Nádražní ulice je plná různých rozšíření a nepravidelností, a tak v tomto schématu chtějí pokračovat i v případě plochy po bývalém Německém domě. „Vnímáme to jako přednost. Z chyby se stal systém, který ulici podporuje." dodávají.

„Inovace i současné technologie předbíhají legislativu." říká Josef Laža, když mluví o problémech, které dnes trápí dopravu ve městech. Netradiční epizodu jsme nenahrávali ve studiu, ale na chodnících Ostravy, v tramvaji, na sdílením kole a během parkování v centru města. S dopravním inženýrem, který se v Městském ateliéru prostorového plánování a architektury podílí na projektech rozličných měřítek, jsme vyzkoušeli kolik různých podob může mít doprava ve městě.

„Oproti západu máme skluz." říká geograf Jiří Pánek, když hodnotí schopnosti českých měst správně zapojovat občany do plánování. Podotýká, že schopnost komunikovat a být transparentní si municipality již osvojily. „Participovat se ale zatím daří spíše těm větším a zkušenějším." doplňuje. Nemluvili jsme ale jen o současnosti. Dostalo se i na to, jaké novinky mohou do participace vnést digitální technologie a jak je pro spolupráci s veřejností správně využívat.

„Ostravě se daří, aby měla platný územní plán včetně jeho průběžných aktualizací." říkají architekt a vedoucí odboru územního plánování Cyril Vltavský a jeho kolegyně Hana Paclová. „Požadavek na změnu může podat každý občan a my musíme všechny náměty vyhodnotit a posoudit." uvádějí. Celý proces pak označují jako snahu o vstřícnost kombinovanou s dodržování všech platných limitů a ohledem na smysluplný a udržitelný rozvoj Ostravy. Stejně tak všechny zájemce vybízejí, aby se s návrhem změny seznámili, ať už online nebo osobně. „Dveře jsou u nás vždy otevřené, i v této době. A jsme rádi, že lidé za námi opravdu chodí." shodují se.

„Frýdek-Místek je už dnes 15 minutové město." říká jeho městský architekt, Ondřej Zdvomka. „Jen ho musíme udělat pohodlným 15 minutovým městem." dodává rodák z Bohumína, který úkol pomoct „metropoli Podbeskydí" přijal před 4 lety a bere ho jako výzvu. Je přesvědčený, že města našeho regionu trápí stejné problémy jako životní prostředí nebo kvalita veřejného prostoru a obohacují je stejné klady. Právě ty je třeba posilovat a vyzdvihovat. „Na nich je třeba pracovat! Ne se zabývat jednotlivými malichernými problémy, jejichž řešení kvalitu života ve městě stejně nezlepší." apeluje Zdvomka.

„Stále se jedná o bydliště střední třídy." zdůrazňuje architekt a pedagog Michal Kohout, když mluví o sídlištích. „Nebojme se být radikální, ale vždy mějme jasnou celkovou koncepci. Pak nebudeme tříštit síly ani finance." naznačuje možný směr transformace sídlištní zástavby, která tvoří významnou část českého bytového fondu.

"Očekáváme mnoho, slavného architekta, a ještě mnohem více." prozrazovali návštěvníci před začátkem přednášky a debaty jejichž hostem byl americký architekt Steven Holl. Speciál podcastu MAPPA VYSÍLÁ tentokrát nepřináší rozhovor, ale stručné ohlédnutí a postřehy návštěvníků, které jsme na akci zaznamenali.

„Dnes nás a naše města nejvíce pálí voda a teplo," upozorňuje krajinná ekoložka Tereza Aubrechtová. Přiblížili jsme, jak mohou lidé svým chováním přispět k udržitelnému klimatu i jak plánovat a spravovat města, aby bylo jejich životní prostředí příjemné a lákavé. „Klima je systém a k otázkám s ním spojeným proto rovněž musíme přistupovat systematicky," dodává.

"Chceme naplnit sny klientů a přinášet jednoduchá a reálná řešení.“ popisuje svůj tvůrčí přístup architekt Radim Václavík. V první části rozhovoru mluvíme o dvou ostravských realizacích, přístavbě Paláce kultury a sportu ve Vítkovicích a revitalizaci Komenského sadů. Druhá část přináší zamyšlení nad potřebou stavět a rozvíjet město postupně a uměřeně. "Kdo přepálí začátek, může vyhrát, ale častěji ani nedoběhne." dodává architekt, který je zároveň vášnivým běžcem.