Rozhovor Míši Vrchotové s Libuší Jarcovjákovou.

„Dnes mi přišla neuvěřitelná zpráva. Ředitel fotografického festivalu v Arles mi nabízí prostor pro velkou výstavu. Na podobnou zprávu jsem čekala padesát let. Celý svůj život. Celou tu dobu jsem byla přesvědčená, že jsem fotografka, ale nikoho to nezajímalo. A teď mám vybrat fotky, které budou reprezentovat to, kdo jsem. Ale co můžu ukázat světu, kdo jsem?“ napsala si do jednoho ze svých deníků Libuše Jarcovjáková. The Guardian její výstavu Evokativ uvedl na prvním místě TOP 10 světových výstav roku 2019. V těchto dnech do kin přichází film čerpající z jejích deníků a fotografií Ještě nejsem, kým chci být, který nadchl publikum Berlinale i karlovarského filmového festivalu a Národní galerie Praha zahajuje její retrospektivu. Kdo je ale skutečně Libuše Jarcovjáková, kterou umělkyně už více než půl století fotografuje? 

Máša Pivovarová si do studia pozvala dvojici umělců, kteří

„Kafka byl obrazy fascinován, zároveň k nim měl určitou nedůvěru,“ vysvětluje v rozhovoru s Míšou Vrchotovou jedna z mála českých profesorek dějin umění a historicky první žena ve vedení Ústavu pro dějiny umění FF UK Marie Rakušanová a dodává, že v roce 1915, kdy poprvé vychází Proměna, Franz Kafka vyloženě svému nakladateli pečetí: „Jenom ať tam není vidět ten hmyz!“ Jak souvisí Kafkova literární tvorba s jeho dobovou vizuální zkušeností? K jakým výtvarným umělcům a uskupením měl nejblíže? A byl i Kafkův přístup k výtvarné tvorbě umělkyň přehlíživý? 

První zářijový podcast se věnuje výstavě, která probíhá v

Máša Pivovarová si do studia Winternitzovy vily pozvala dva kurátory expozice: básníka, spisovatele a publicistu Miloše Doležala a výtvarného umělce Martina Herolda. Mluvit budou o tom, jaké to je, když výstavu připravují básník

Michal Škoda je už více než čtvrtstoletí nepřehlédnutelnou osobností nejen na české výtvarné scéně, a to hned ve dvou rolích. V českých Budějovicích jako šéfkurátor vede Dům umění, kde se v neopraveném domě na hlavním náměstí jihočeské metropole realizuje prvotřídní mezinárodní výstavní program představující mj. práci předních architektů z celého světa.  A zároveň je sám vizuálním umělcem, jehož tvorbu je možné v současnosti vidět v brněnské Fait Gallery a broumovském klášteře v Galerii Dům. Poslechněte si vyprávění o vztahu člověka k prostoru, o čase, pohybu i lidské tělesnosti. O tom, co Michala Škodu přitahuje na Itálii a Japonsku. A jaké jsou další vyhlídky českobudějovického Domu umění. Rozhovor připravila Míša Vrchotová.

„Čtení symbolů se snažím oddělovat od vysílačů – institucí, církví…“, říká vizuální umělec Jan Pfeiffer, který se ve své tvorbě pohybuje napříč různými médii od kresby přes performanci, sochu, instalaci až například po scénografii. Jak tedy pracuje se symboly a mytologií? Proč vytvořil Střih pro novou dobu? Jak ho jako výtvarného umělce ovlivnil jeho dědeček profesor neurologie a jeden ze zakladatelů českého rehabilitačního lékařství Jan Pfeiffer? A proč Jana nepřestaly zajímat zkratky? Rozhovor připravila Míša Vrchotová.

Winternitzova vila pokračuje v pořádání sochařských

Máša Pivovarová si do studia pozvala nejenom tuto výraznou

Druhá část rozhovoru se věnuje především aktuální výstavě Totem. Dozvíte se, v čem Ondřeje ovlivnila kniha Sigmunda Freuda Totem a tabu i to, jak probíhala instalace výstavy ve Winternitzově vile.

Ve Winternitzově vile ji daleko více než intimní atmosféra komorní pracovny, kde se na pozvání Davida Cysaře všichni tak rádi scházíme, zaujala velkorysost hlavního společenského prostoru Loosova Raumplanu. Magdalena Jetelová ale svoji vášeň pro expandující prostor mohla naplno uplatnit až po svém odchodu z tehdejšího Československa v roce 1985. To pak například v novorenesanční budově vídeňského Musea užitých umění instalovala obří úlomek pyramidy. Ve chvíli, kdy se seznámila s možnostmi laserového paprsku, začala kreslit v nekonečné krajině a její tvorba se odrazila až na měsíci…

Rozhovor připravila Míša Vrchotová.

Pozvání do studia Winternitzovy vily tentokrát přijali tři autoři výstavy Nové realismy: manželé Anna a Ivo Habánovi a Helena Musilová. Výstava probíhá v prostorách Městské knihovny Galerie hlavního města Prahy a nese podtitul Moderní realistické přístupy na československé výtvarné scéně 1918–1945. V rozhovoru se Máša Pivovarová svých hostů ptá na definici realismu jako takového, vztahy mezi různě orientovanými umělci v době první republiky, tehdejší uměleckou kritiku, specifika české nové věcnosti i pokračování realistických proudů v současném umění.

„V mém pojetí je šperk intimní architekturou pro krajinu lidského těla,“ říká v rozhovoru s Míšou Vrchotovou umělkyně, která se nerada nechává svazovat jednotlivými obory a se samozřejmostí se pohybuje mezi designem, volným uměním a architekturou. Její šperky nosily a nosí známé osobnosti nejen z řad architektů a designérů. Od roku 1983 žila se svým mužem, architektem Johnem Eislerem, v New Yorku, kde nejen tvořila, ale také přednášela na předních uměleckých školách, stejně jako později na pražské UMPRUM, kde vedla ateliér K.O.V. Do 15. června je možné její nejnovější práce vidět v pražské galerii KVALITÁŘ.