V pondělí 12. května proběhlo předávání výročních cenVizium za rok 2024 udělovaných Českou akademií vizuálních umění. Novinkou letošního roku je výstava uspořádaná v Galerii Portheimka, na které se představují umělci nominovaní v kategoriích „umělec roku“ a „objev roku“. Výstavu, kterou kurátorsky připravil Petr Vaňous, bude možnév Dienzenhoferově letohrádku navštívit do 29. května.

Máša Pivovarová si do studia Winternitzovy vily pozvalafotografa Ondřeje Přibyla nominovaného v kategorii „objev roku“. Ondřej Přibyl znovuoživuje vůbec první v praxi používanou fotografickou metodu daguerrotypie, přičemž s ní nepracuje jako staromilec, který chce nostalgicky vzpomínat na „staré časy“, ale jako konceptuálně uvažující umělec.V rozhovoru se dozvíte, proč Ondřeje tato technika fascinuje, proč je pro něj důležitý čas expozice a jaké možnosti ale i limity mu médium fotografie přináší.

Míša Vrchotová do studia Winternitzovy vily pozvala malíře Jana Vytisku. Mluvili spolu o jeho zatím poslední výstavě v Trafo Gallery, kde představuje uzavřený cyklus obrazů, ve kterém mu byla volnou inspirací poslední kniha Nového zákona Zjevení svatého Jana. Poslechněte si rozhovor o tom, co Jana zajímá na spojení folklóru s hororovými scénami, proč si vybral právě téma Apokalypsy nebo z jakého důvodu jsou jednotlivé scény zasazeny do krajiny horských masivů a interiéru původních roubenek. Na úplný závěr pak skladbu Living Dead od skupiny Johnny the Horse, jejímiž členybyli vedle Jana Vytisky také výtvarní umělci Dominik Gajarský, Štěpán Skalský a Roman Štětina.

Výstava Jan Vytiska: Zjevení je k vidění v Trafo Gallery do 25. 5. 2025.

Martina Hrabová je historička architektury, která svůj zájemzacílila na upozaděné postavy dějin umění, které vytvářely nesmírně důležité intelektuální podhoubí pro „velké“ umělecké osobnosti. Díky sbírce fotografií Františka Sammera, architekta původem z Plzně, který pracoval v meziválečné době v Le Corbusierově ateliéru, rozkryla síť zajímavých osobností tvořících tzv. Galaxii Le Corbusier. Tento název použila Martina i pro svou knihu, kterou vydala v češtině v roce 2021, a která nyní vychází v anglickém překladu.

Máša Pivovarová s Martinou probere nejen osobnost Františka Sammera, dobrodružnou cestu za krabicí fotografií až do indického ášramu v Pondicherry, úskalí, která provázela anglické vydání knihy, ale také další badatelské plány. Martina se totiž nyní chce zaměřit na ženy, které pracovaly v Le Corbusierově ateliéru, což je dosud zcela neprobádané téma.

I méně pravidelní čtenáři Respektu budou mít pravděpodobně v paměti nezaměnitelnou vizuální podobu tohoto týdeníku, přesněji ilustrace, jejichž autorem byl Pavel Reisenauer, který je týden, co týden pravidelně připravoval celých 33 let, a to až do minulého roku kdy předčasně z tohoto světa odešel. Míša Vrchotová do studia Winternitzovy vily pozvala šéfredaktora Respektu Erika Tabery. Mluvili spolu nejen o tvorbě Pavla Reisenauera, ale také například o síle karikatury, o tom, na jaký typ sarkasmu jsou čeští čtenáři citliví i jaká je podle šéfredaktora Respektu budoucnost kreslené ilustrace v kvalitních nejen tištěných médiích. 

Práce Pavla Reisenauera včetně jeho volné tvorby je na výstavě v Museu Kampa k vidění až do 1. června.

Až do prvního června je možné v liberecké Oblastnígalerii zhlédnout retrospektivní výstavu malíře Milana Kunce. Umělce, který většinu svého života strávil v zahraničí, především v Německu, kde studoval na Akademii v Düsseldorfu. Následně žil a tvořil také v Kolíně nadRýnem, v Los Angeles, New Yorku, Amsterdamu, Římě nebo Toskánsku. Praha si ho ale v roce 2004 zavolala z těchto rozmanitých cest zpět.

Máša Pivovarová se Milana Kunce vyptá na jeho studijní létana slavné düsseldorfské Akademii, založení skupiny Normal nebo další zahraniční pobyty. Řeč bude také o dvou stylech, které Milan Kunc přivedl na svět: „trapném realismu“ a „ost-popu“.

Pražské centrum současného umění DOX aktuálně vystavuje díla Hynka Martince, umělce, který již více než 17 let žije v Londýně, kde se jako jeden z mála českých umělců prosadil. Expozice nazvaná Cyberlemon prezentuje ve třech patrech tzv. věže autorovy práce z posledních let doplněné monumentální site-specific malbou na stěně nejvyššího podlaží.

Máša Pivovarová se Hynka Martince vyptá nejen na citron,který se stal specifickým průvodcem po výstavě, ale i na současnou londýnskou uměleckou scénu, tématiku vanitas, ke které se Hynek opakovaně vrací nebo na problematikumanipulace.

Rony Plesl je umělec, který pracuje se sklem. Přičemž se věnuje volné tvorbě i designu. Je autorem návrhů sklenic a půllitrů pro Plzeňský Prazdroj, Budějovický Budvar, Starobrno, Krušovice, Bernard i Staropramen.V roce 2017 se stal uměleckým ředitelem značky Rückl, pro kterou vytvořil ucelený designový koncept. Spolupracuje se značkami Lasvit nebo BOMMA. Navrhl sošku Českého lva, která je udílená vítězům cen České filmové a televizní akademie i novou podobu ceny pro Českou akademii vizuálních umění. Jako profesor působí v ateliéru skla na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.

Mášu Pivovarovou bude zajímat ale především jeho volná tvorba. V rozhovoru se ho vyptá na vlivy starých mistrů, křesťanská témata nebo vztah člověka a přírody. Rony Plesl také popíše revoluční technologii odlévání skla Vitrum Vivum, se kterou pracuje, představí koncepci Expa 2025 v japonské Ósace i aktuální výstavu v Zoya Museu nedaleko Bratislavy.

Pozvání Míši Vrchotové tentokrát přijal vizuální umělec MarkTher, který o sobě říká, že si rád připomíná dobu, kterou nikdy nezažil. Stejnými slovy je uvedena i jeho zatím poslední výstavě Herren v Galerii Karpuchina, kde v expozici plné starých pisoárů vzpomíná na třicátá a sedmdesátá léta minulého století. Poslechněte si rozhovor o tom, proč se ve svém díle často vrací do kraje bývalých Sudet, odkud pochází umělcova rodina, opráci s tamním dialektem nebo například o tom, kde má podle Marka Thera v umění své místo trapnost.

Pražská JSP Gallery aktuálně vystavuje až do čtvrtého dubnaobrazy Zbyňka Sedleckého. Výstavu nazvanou Na očích, která představuje především autorovy práce z posledních dvou let kurátorsky připravil PetrVaňous.

Máša Pivovarová se Zbyňka Sedleckého vyptá na to, jakpracuje se světlem, proč ho přitahuje malovat autoportréty, z jakého důvody fragmentarizuje lidské tělo, jak používá fotografickou předlohou i jaké jsou jeho malířské vzory.

„Přála bych si, aby v Čechách byl silný veletrh, který bude přivážet zahraniční umění, sběratele, kurátory i ředitele muzeí agalerií,“ říká Blanka Čermáková, ředitelka Trafo Gallery, která za léta své existence už párkrát změnila adresu, ne však svoji šéfku. S Míšou Vrchotovou mluvily o tom, kam se od roku 2006, kdy byla galerie založena pod názvem Trafačka, posunula její dramaturgie, o etickém kodexu i výstavním plánupro příští období.