Člověka by to asi hned nenapadlo, ale dnešní příběh je vůbec prvním příběhem o válce v Bibli. Mimochodem je zajímavým pro dějiny, protože jeden z těch králů, Amráfel, je možná Chamurapi, kterého známe ze školy.

Přiznejme si, že jsou nejen věci, které nás spojují, ale i věci, které nás rozdělují. A hlavně, rozeznejme, co přesně nás rozděluje. Nehledejme důvod rozdělení jinde, než ve skutečnosti je.

Jak nejúčinněji bychom člověka odradili od zcela správného, rozumného a vznešeného rozhodnutí? Myslím, kdybychom mu dali zakusit, že je ve skutečnosti nízký a zbabělý. Že na ty krásné, velké a vznešené věci ve skutečnosti nemá.

Abraham příjde k místu Šekemu. Šekem bylo ve skutečnosti dost velké město, ale vůbec tu není popsáno. Když slyšíme „místo“, představíme si nejspíše nějaký plácek, kde se dá sednout, když jseme na výlet. Nebo křižovatku cest v lese nebo v polích. Nebo třeba studánku v lese. To všechno zde užité hebrejské slovo skutečně zamená.

Všimněme si: Už Abramův otec měl s celou rodinou namířeno do země kenaanské, do země zaslíbené, do dnešního Izraele.

Chámův hřích, za který je pak proklet celý jeho rod, je následující: Posuzovat člověka podle jeho nejslabší chvíle nebo jeho nejslabší stránky.

V požehnání Noemu a jeho Synům se v zásadě opakuje požehnání Adamovi a Evě. Přesto zní trochu jinak: První požehnání je Adamovi a Evě, muži a ženě, druhé Noemu a jeho synům. V prvním požehnání dává Bůh lidem za pokrm ovoce a semena. V druhém i každého pohybujícího se živočicha. V prvním mají lidé nad všemi tvory panovat. Ve druhém mají ve tvorech budit bázeň a děs.

Naši překladatelé přeložili „Bůh na Noeho pamatoval“, doslova je však psáno „A vzpoměl si Bůh na Noeho.“ Ve smyslu: Vzpoměl si, že je Noe pořád ještě v arše. Asi jako si rodič vzpomene v šest hodin odpoledne, že je dítě pořád ještě ve školce.

Byl-li Noe jediný spravedlivý vě svém pokolení, proč jej prostě Bůh nevzal k sobě. O dvě kapitoly dříve čteme: „I chodil Henoch s Bohem. A nebylo ho, neboť ho Bůh vzal.“ Jistě to pro Boha není nemožné

Vše bude brzy zničeno. A noe se při tom dá do stavby. Noemova racha měla na délku něco kolem sto čtyřiceti metrů. Nejdelší dřevěná loď, známá dnes lidstvu, škuner Wyoming, postavený v roce 1909, měl na délku právě sto čtyřicet metrů.