Začíná 76. ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Do svého oficiálního programu festival zařadil nový film režisérky Darii Kaščejevy Electra a drama Osmý den režiséra Petra Pylypčuka. Účast dvou snímků studentů z FAMU je výjimečná, nestává se, aby do nejprestižnější studentské soutěže vybrala porota filmy ze stejné filmové školy. Dvacetiminutový snímek Osmý den zavádí diváky do prostředí náboženské sekty a ukazuje pokus dvou teenagerů z této sekty utéct.

Hudbě se věnovaly obě jeho manželky i všech jeho devět dětí, které se dožily dospělosti. Portrét umělce v síti rodinných vztahů vykresluje nová hra britské dramatičky Niny Raine pod názvem Bach & synové. V české premiéře se titul i jeho autorka osobně představili veřejnosti v úterý 16. května na scéně Divadla na Vinohradech v Praze.

Kdo je u nás největším literárním talentem do třiceti let? Právě to vyhodnocují každý rok porotci Ceny Jiřího Ortena, jejímž laureátem se letos stal básník Filip Klega se svou sbírkou Andrstán, v které se potkávají undergroundové postavy, nevšední postřehy z každodennosti, trapnost i humor.

Na více než 70 představení i dalších akcí zve do moravské metropole mezinárodní festival Divadelní svět Brno. Jeden z největších tuzemských divadelních festivalů letos přiveze inscenace z Polska, Německa, Izraele i Slovenska a představí svůj reprezentativní výběr českých činoherních i tanečních projektů nebo site-specific performancí ve veřejném prostoru. Za spolupořádající brněnská divadla o náplni festivalu mluví šéfdramaturgyně Barbara Gregorová.

Jako v nebi, tak i na zemi je název románu sicilského spisovatele Davida Enii. Vypráví příběh jedné palermské rodiny od druhé světové války až do 90. let poznamenaných mafiánskými atentáty a bombovými útoky.

18. května 1923 Československo jako třetí na světě vstoupilo do elitního klubu zemí, které začaly provozovat pravidelné rozhlasové vysílání. V rámci seriálu se vypravíme i do Národního technického muzea, které společně s českým rozhlasem připravuje velkou průřezovou výstavu dějin rozhlasové techniky a prezentaci historie rozhlasového vysílání u nás. Kurátor výstavy René Melkus představí celou řadu unikátních technických artefaktů.

Sto let je jen začátek – to je motto rozhlasových oslav připomínajících sto let od dějinného momentu, kdy Československo jako třetí zěmě na světě zahájilo provoz pravidelného rozhlasového vysílání. Připomíná to i velká výstava v Národním technickém muzeu, kterou David Hamr navštívil s mikrofonem. Průvodcem mu byl kurátor výstavy René Melkus.

Tranzistorový přijímač znamenal revoluci a to nejen technologickou, ve způsobu poslechu ale i v designu. David Hamr s kurátorem designu Národního technického muzea promluvil o fenoménu prvního československého tranzistorového přijímače T 58 a jeho designových aspektech.

Poslech rozhlasu je dnes umožněn mnoha technickými platformami, vedle klasického analogového příjmu lze rádio poslouchat přes internet nebo digitálně na DAB přijímači. Příběh rozhlasu nahlédneme i prostřednictvím příběhů radiopřijímačů, třeba takových, které budou prezentovány v Národním technickém muzeu na výstavě ke stému výročí rozhlasového vysílání u nás.

Dnes si bez záznamových médií rozhlasovou práci takřka nelze představit. První dekáda stoleté historie rozhlasu však byla téměř výlučně “LIVE". David Hamr se v druhém dílu seriálu vydal na cestu za příběhem zvukového záznamu.