V dnešní době budovy vnímáme především přes jejich užitnou funkci a také přes estetiku formy. Architektura ale, stejně jako třeba výtvarné umění, může také ztělesňovat ideový význam. Tato schopnost z ní ale dnes pomalu mizí, stejně jako my ji v ní čím dál tím méně hledáme, nevyžadujeme ji, a pokud některá stavba takové poselství obsahuje, nedokážeme ho často číst.

Kdo bude vystaven na piedestal a kdo pohaněn? Je lepší hrdina vlasatý, nežli plešatý? Jak souvisela poprava Vladislava Vančury za druhé světové války se zatčením Julia Fučíka? Jak se oba po smrti a po válce střídali na výsluní přízně komunistického režimu a proč? O tom pojednává publikace Vladislav Vančura a nacismus, to jsou hluboké protiklady historika Petra Koury.

Divadlo F. X. Šaldy v Liberci uvedlo premiéru tragické opery Madame Butterfly Giacoma Pucciniho. Jak zapadá tato opera do repertoáru libereckéscény? Příběh upřímné lásky mladičké gejši k námořnímu důstojníkovi v nastudování dirigenta Paola Gatta představí hudební publicistka Helena Havlíková.

Jak vám mohu pomoci? je název monumentální instalace, kterou ve třech patrech věže Centra současného umění DOX v pražských Holešovicích připravil multimediální umělec Krištof Kintera. Výstava je podle slov autora jeho deníkem. „Kreseb“, jak nazývá Kintera své záznamy i objekty, je na výstavě téměř čtyři sta a prostor věže je jimi doslova vytapetován.

Zajímá ji otisk člověka a jeho tvořivost, pomíjivý půvab předmětů, kouzlo všedního dne, zdánlivé banality nebo nepotřebné věci. A také portréty. Fotografka Julie Hrnčířová studovala nejprve v Ústí nad Labem a pak ve francouzském Arles. Poslední čtyři roky působí jako fotografka na volné noze v Oslu, kde se věnuje své umělecké tvorbě – fotce, instalacím a teď trochu i keramice.

Má výrazně růžovou barvu, tvarem připomíná francouzskou makronku a dá se využít jako noční stolek. Že i takto může vypadat zdravotnická pomůcka, dokázala designérka Alena Konečná. Vyrobila fototerapeutické svítidlo, které ji vyneslo nominaci v kategorii Objev roku.

Mohutnější, surové a odvážné. Tak popisuje svoje šperky designérka, která si říká Dick Wolf. Svou značku vytvořila před čtyřmi lety, kdy se z Prahy přesunula na čas do Štramberku, a šperky vyrábí už více než dva roky v domku Jana Švankmajera na Novém Světě. Ateliér sdílí s parfumérkou a hudebnicí Kateřinou Šantrochovou, takže když vstoupíte do jejich showroomu, pohltí vás nejen příjemné teplo, ale i omamné niche vůně Scent Roche.

Pražské metro, stanice linky B, Palmovka. Právě tady už můžeme narazit na nové informační cedule, testované v rámci projektu Čitelná Praha. Nový navigační systém vynesl Tomáši Machkovi a Richardu Jarošovi ze studia Side2 finálovou nominaci v kategorii Grafický designér.

Svému ateliéru ve Vodičkově ulici v Praze říká „moje malé království“ a o módě hodně přemýšlí. Někdy až moc, jak sám přiznává. Rodák ze západního Slovenska s maďarskými kořeny, módní designér Zoltán Tóth, totiž v Bratislavě absolvoval studium architektury.

V anketě odborného časopisu Svět a divadlo hlasovalo prostou a přímou volbou 84 dotázaných kritiků. Ceny, jejichž výtvarnou podobu navrhla designérka Marie Štumpfová, obdrželi umělci v osmi kategoriích. Prim hrály pražské činoherní inscenace. A kdo konkrétně mohl slavit?