Je nalezena tím, koho hledá – tak se jmenuje dokument věnovaný překladatelce Anně Kareninové. Říct o někom, že je legendární, je klišé; o Anně Kareninové to ale platí. Navíc, když si spousta lidí myslí, že vůbec neexistuje.

Kolik úsilí stojí porušit tichý souhlas okolí a vykonat opravdu dobrý skutek? Skládá se náš život z neustále se opakujících drobností, nebo jeho hodnotu určuje i klíčové rozhodnutí? O tom pojednává kniha Takové maličkosti irské autorky Claire Keeganové, kterou pro nakladatelství Prostor přeložila Hana Ulmanová.

Pianista Ivo Kahánek je jedním z nejpozoruhodnějších umělců své generace. Vyhledávaným interpretem je pro širokou výrazovou paletu i virtuózní schopnosti, které uplatňuje v repertoáru od baroka po soudobou hudbu. Jakou hudbu rád poslouchá a co zařadil do svého výběru pro ranní Mozaiku?

Petra Hůlová sice patří na české literární scéně k etablovaným autorkám, na rozdíl od řady obdobně úspěšných literátek však nepřestává ve své tvorbě i veřejných projevech nadále hledat, riskovat a také provokovat. Stačí se ohlédnout za autorčinými aktivitami v posledním roce – třeba její povídkou Na co nepřišla řeč, v níž vykreslila ukrajinské uprchlíky v překvapivě kritickém světle, jejími břitkými sloupky pro web iLiteratura.cz a účinkováním na loňském Sjezdu spisovatelů.

Hudební nakladatelství Bärenreiter Praha je s více než 3000 tituly celosvětově největším dodavatelem notových materiálů české hudby. Důležitou součástí jeho katalogu je také bohatá pedagogická literatura pro téměř všechny tradiční nástroje. Dodnes vycházejí tituly, které nestárnou a učí se z nich už několik generací muzikantů. V posledních letech ale čím dál tím častěji vycházejí i autorské novinky, které reagují na současné celosvětové trendy.

Hlavní hrdinkou slovensko-české historické fresky Služka je mladičká Anka, kterou ze slovenských hor poslali do služby k německé rodině do Prahy. V honosném, dost ponurém domě postupně vzniká něžný, ale velmi křehký a nevyvážený vztah mezi dcerou pána domu a právě Ankou. Děj se odehrává přibližně mezi lety 1913 a 1918. Do života rodiny i služebnictva zasahují první světová válka a vznik Československé republiky.

Snímek Velké nic nám připomíná dobu, na kterou rádi zapomínáme. Je natočen černobíle, širokoúhle a se silným obrazovým cítěním. „I proto by se dal označit jako poetický,“ říká jeden z jeho autorů, režisér Vít Klusák.

„V roce 1961 oznámil první tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu Nikita Chruščov, že do roku 1980 jeho země dosáhne základních znaků komunismu. O tři dekády později, na sklonku roku 1991 Sovětský svaz zanikl." Těmito slovy je uvozena nově vydaná publikace Ambice – architektura osmdesátých let. Tuto rozporuplnou dobu, kterou máme leckdy ještě v živé paměti, se po svém rozhodli zmapovat autoři publikace Petr Vorlík a Hubert Guzik.

Po transgender atletické rekordmance nebo ikonické zpěvačce s nezaměnitelným altem „vrhá“ dramatik a režisér Tomáš Dianiška na divadelní prkna válečného hrdinu, politického vězně a mstitele v jedné osobě. Opět je jeho předobrazem reálná historická osobnost potýkající se s nástrahami, které si pro ni připravily moderní československé dějiny. V případě adaptace románu Petra Stančíka Pravomil půjde o dlouhý zápas, přestože ho tvůrci vetkli do rozsahu standardní inscenace.

Co je realita? A je realita jenom jedna? To jsou otázky, na které hledá odpověď výstava Shifted Realities, kterou otevřela pražská Galerie Rudolfinum. Mezinárodní projekt, představující díla šesti vizuálních umělců, bude k vidění do 11. června.