V neděli 5. ledna 2020 bude po bezmála tříleté rekonstrukci znovu otevřena budova Státní opery v Praze. Této události, historickým souvislostem i budoucímu směřování operního domu, který je součástí Národního divadla, byla ve čtvrtek 2. ledna věnována celá vltavská Mozaika.

Rozsáhlá, fundovaná, ale zároveň čtivá a vtipná. Taková je podle odborného redaktora Petra Christova biografiie německého dramatika a režiséra Bertolta Brechta, který je považován za jednu z nejkontroverznějších kulturních osobností 20. století. Autor knihy, britský germanista Stephen Parker, představuje v pěti kapitolách proměnu Brechtovy tvorby, osobnosti i pojetí divadla na pozadí dramatických dějin.

V roce 2020 si připomínáme 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena.

Rok a půl jezdil novinář a spisovatel Aleš Palán do odlehlých oblastí od Chodska po Bílé Karpaty, od Jizerských hor až po Beskydy. Výsledkem jeho cest je kniha Jako v nebi, jenže jinak, ve které rozmlouvá s osmi samotáři a samotářkami, kteří se rozhodli žít mimo civilizaci.

V duchu her Jeana Geneta, Jeana-Paula Sartra nebo Václava Havla napsal český dramatik Roman Sikora hru Zámek na Loiře, se kterou v roce 2017 vyhrál mezinárodní dramatickou soutěž Talking About Borders v Norimebrku. Tématem této hry je odcizená práce. A právě to zaujalo režiséra Michala Hábu a soubor Lachende Bestien, který titul uvádí v pražské Venuši ve Švehlovce.

V šesti povídkách švédské spisovatelky Andrey Lundgrenové se dějí vskutku podivné věci. Lidé toužící po změně či životním posunu se v nich vydávají na cesty, na kterých znenadání mizí a možná se i proměňují v roztodivná zvířata. Ale stalo se to doopravdy?

Co spojuje osudy obchodníka a kartografa Augustina Heřmana, národopisce Vojtěcha Náprstka nebo herce Jiřího Voskovce? Všichni byli českého původu a všichni emigrovali do USA. Životním cestám Čechů, kteří z nejrůznějších důvodů opouštěli vlast a vydávali se za oceán, se v nové knize věnuje ilustrátorka Renáta Fučíková.

Sýpky bývaly v hospodářských dvorech často nejvýstavnějšími budovami. Jejich důležitost je nasnadě – uchovávaly potravu i zrno na setí na příští rok. Co si ale s často historicky cennými stavbami počít v jednadvacátém století – takovou otázku si kladou nejen majitelé těchto nemovitostí, ale i památkáři. Stavby jsou totiž často rozsáhlé, mají nízká patra, malá okna a špatně se vytápějí.

V neděli 5. ledna 2020 bude po téměř tříleté rekonstrukci slavnostně otevřena budova pražské Státní opery. Ředitel technicko-provozní správy Národního divadla Václav Pelouch provázel Státní operou v poslední fázi její rekonstrukce redaktora Mozaiky Daniela Jägera. Společně nahlédli do hlediště, foyer, kuloárových chodeb, na jeviště i do technického zázemí.

Jak vznikalo pražské metro a kdy se jeho třemi linkami svezli první cestující? Kolik kilometrů měří podzemní tunely a kolik lidí se vejde do jedné soupravy? I to se teď malí čtenáři dozvědí z výpravné publikace „To je metro, čéče“.