Snaha nalézt opět štěstí v životě tematicky proplouvá hrou „K tobě, Země zaslíbená“ Jeana-Clauda Grumberga. Hra nás vtahuje do života manželského páru, který přisel o jednu z dcer v koncentračním táboře, přičemž druhá s nimi přestala udržovat vztah. V rozhlasovém zpracování v režii Natálie Deákové hrají Igor Bareš a Pavla Tomicová.

Dosud spíše opomíjené součásti československého průmyslového dědictví se věnuje nová publikace nazvaná Pro zrno. Jejím tématem jsou obilní skladiště a sila, která na přelomu 19. a 20. století nahradila tradiční sýpky z 18. století. Dokládají vývoj a proměny technologie, architektury, hospodářství i politiky 20. století.

V závěrečném dílu seriálu o pražských pasážích se ze zlaté éry 20. a 30. let přesuneme blíž k současnosti. Podíváme se totiž do jedné z porevolučních pasáží, a to pasáže Myslbek, která spojuje ulici Na Příkopě a Ovocný trh, tedy Staré a Nové Město. Její oficiální název Myslbek Shopping Gallery odkazuje k primární funkci této pasáže – sem se zkrátka chodí hlavně nakupovat. A proč nese jméno sochaře Josefa Václava Myslbeka?

Poslední pražskou pasáží vybudovanou před druhou světovou válkou byl Merkur. Tato pasáž spojuje ulice Štěpánskou a Ve Smečkách a lidé ji dnes znají možná spíše jako Štěpánskou. Ještě dnes v ní docela dobře pochopíte, proč si ji v roce 1987 vybral režisér Vít Olmer pro natočení několika záběrů filmu Bony a klid o světě veksláků, kteří za socialismu v některých skrytých pražských pasážích působili.

Přes 200 portrétů – malířských i sochařských – představuje výstava Portrét v Čechách pohledem dvou století, kterou otevřela v Císařské konírně Pražského hradu Kancelář prezidenta republiky, Správa Pražského hradu a Spolek výtvarných umělců Mánes.

Ačkoli to může znít překvapivě, jednu z nejzajímavějších funkcionalistických pasáží v Praze najdeme v domě z poloviny 19. století. Jde o pasáž Černá růže, která propojuje ulice Na Příkopě a Panská. Jejím autorem je Oldřich Tyl, jeden z nejvýznamnějších funkcionalistických architektů a autor v té době asi největší stavby v tomto stylu v Evropě – Veletržního paláce.

Palác Adria na nároží Jungmannovy ulice a Národní třídy byl postaven v letech 1922 a 1925 ve stylu rondokubismu italskou pojišťovnou Riunione Adriatica di Sicurtà. Stavbu navrhl jeden z nejslavnějších německých architektů v Praze Josef Zasche, její interiér je ovšem dílem architekta Pavla Janáka.

Původní rozhlasový seriál Tři životy Dmitrije Šostakoviče vypráví o vzestupech a pádech geniálního skladatele na vlnách totalitní moci.  V režii Lukáše Hlavici se v hlavní roli představí Ondřej Brousek.

Jednou z nejživějších pražských pasáží je Světozor v původním paláci České banky (zvaném také pasáž Ligna), který byl postaven v letech 1914 až 1918 podle návrhu architektů Osvalda Polívky a Josefa Sakaře. Spojuje Vodičkovu ulici, Františkánskou zahradu a skrz pasáž Alfa i Václavské náměstí. Původní pasáž byla s Alfou propojena už v roce 1929, ovšem v roce 1947 byla zásadně přestavěna.

Kdo přesně stojí za vznikem alžbětinského dramatu, které zachycuje život anglického krále Jindřicha VIII. a intriky na jeho dvoře? Byl to William Shakespeare anebo také jeho současník John Fletcher? Spekulace mnoha literárních vědců i teatrologů teď potvrzuje výzkum lingvisty a versologa Petra Plecháče z Ústavu pro českou literaturu AV ČR.