Výlety páně Broučkovy jsou jedinou operou Leoše Janáčka, která měla světovou premiéru v Praze, a to v roce 1920. Národní divadlo uvádí zbrusu novou inscenaci, pod kterou jsou podepsáni dirigent Jaroslav Kyzlink a režisérka Sláva Daubnerová.

Mateřství z pohledu žen různého věku, profesí i osudů. To je hlavní téma inscenace I love mamma izraelské dramatičky Hadar Galron, kterou v režii Petra Svojtky uvádí pražské Divadlo ABC.

Brusel žije cirkusem. Od letošního března do března příštího roku bude region Wallonie-Bruxelles plně podporovat rozvoj cirkusových umění v rámci projektu Focus Circus. Prostředkem ke zviditelnění belgického nového cirkusu jsou například festivaly, jako je Hopla, Up nebo festival Hors Pistes.

Režisér Arnaud Desplechin dorazil na Febiofest, uvedl tu retrospektivu svých filmů, představil svůj nový snímek Ismaelovy přízraky, navštívil pamětihodnosti našeho hlavního města a dostal Kristiána. Tedy cenu za celoživotní přínos kinematografii. Jeho program v Česku byl bohatý a naplněný do poslední chvilky. I o tom, a především o Ismaelových příznacích mluvil i v ranní vltavské Mozaice.

Mezi lety 1974 a 1981 odehrála dvojice Vodňanský – Skoumal bezpočet koncertů. Některé z nich byly povolené, některé tak napůl, jiné vůbec, a konaly se třeba v bytech. Po zákazu hrát a zpívat v Praze se populární dvojka uchýlila do jiných měst a sjezdila tehdejší Československo křížem krážem. I tady ale měla problémy, a cenzura je postupně vytlačovala z pódií kulturáků i klubů nadobro.

Alena z Noci na Karlštejně, Doubravka z Léta s kovbojem, paní Lavičková, která chce chalupu Na samotě u lesa nebo Kateřina z Takové normální rodinky – to všechno je Daniela Kolářová.

Tvůrčí tým činohry Národního divadla v Praze představuje nového Fausta, životní dílo Johana Wolfganaga Goetha. Jejich současné uchopení vychází z obou dílů této dramatické básně v novém překladu básníka Radka Malého. Režisér Jan Frič zasadil příběh Fausta do útrob reálného nákladního automobilu.

Povídka Karla Čapka Čintamani a ptáci vychází ze skutečného příběhu. Karla Čapka k jejímu napsání inspiroval orientální koberec, který někdy kolem roku 1924 objevil v pražském obchodě Heleny Zajíčkové. Přesně o devadesát let později koupila Čapkem obdivovaný koberec pražská Národní galerie, a získala tím jeden z nejstarších orientálních koberců v českých sbírkách. Veřejnost ho poprvé uvidí v srpnu na výstavě nazvané Záhada Čapkova koberce ve Veletržním paláci.

Mezzosopranistka Dagmar Pecková je již od samého počátku své mezinárodní dráhy spjata s dílem Gustava Mahlera, jak mimo jiné dokládají vysoce ceněné nahrávky s Jiřím Bělohlávkem a jeho PKF - Prague Philharmonia, které nahrála koncem devadesátých let v Supraphonu. Nyní Pecková u tohoto předního českého vydavatelství realizovala nahrávku Mahlerovy „Písně o zemi". A ta vychází právě dnes.

Gene Deitch patří k velkým osobnostem animovaného filmu. Filmy jsou jeho život. Za svých téměř čtyřiadevadesát let jich stihl natočit a zprodukovat ohromné množství – a posbíral za ně i spoustu cen. Většinu z nich má vystavených doma v obýváku. Je na ně hezký pohled; mnohem raději, než o cenách, mluví ale Deitch o lidech, bez nichž by je neměl. Jeho kniha Z lásky k Praze je takových lidí a lidiček plná. O knize i svých „hrdinech“ mluvil známý filmař ve vltavské Mozaice.