Natrhnutá hlasivka

Román z prostředí venkovské inteligence z období obrození. Muž pracující ve škole má velmi málo sebevědomí, ale vlivem zdejších lidí si začíná stále více věřit. Zapojuje se do společenského života a najde zde i své štěstí.

Román z prostředí venkovské inteligence z období obrození. Muž pracující ve škole má velmi málo sebevědomí, ale vlivem zdejších lidí si začíná stále více věřit. Zapojuje se do společenského života a najde zde i své štěstí.

Román z prostředí venkovské inteligence z období obrození. Muž pracující ve škole má velmi málo sebevědomí, ale vlivem zdejších lidí si začíná stále více věřit. Zapojuje se do společenského života a najde zde i své štěstí.

Román z prostředí venkovské inteligence z období obrození. Muž pracující ve škole má velmi málo sebevědomí, ale vlivem zdejších lidí si začíná stále více věřit. Zapojuje se do společenského života a najde zde i své štěstí.

Román z prostředí venkovské inteligence z období obrození. Muž pracující ve škole má velmi málo sebevědomí, ale vlivem zdejších lidí si začíná stále více věřit. Zapojuje se do společenského života a najde zde i své štěstí.

Román z prostředí venkovské inteligence z období obrození. Muž pracující ve škole má velmi málo sebevědomí, ale vlivem zdejších lidí si začíná stále více věřit. Zapojuje se do společenského života a najde zde i své štěstí.

Román z prostředí venkovské inteligence z období obrození. Muž pracující ve škole má velmi málo sebevědomí, ale vlivem zdejších lidí si začíná stále více věřit. Zapojuje se do společenského života a najde zde i své štěstí.

Román z prostředí venkovské inteligence z období obrození. Muž pracující ve škole má velmi málo sebevědomí, ale vlivem zdejších lidí si začíná stále více věřit. Zapojuje se do společenského života a najde zde i své štěstí.

Zvířátka a Petrovští je pohádka sepsaná Václavem Říhou, což byl umělecký pseudonym používaný Václavem Tillem. Vypráví příběh zvířátek, která zachránila rodinu zadluženého statkáře, na jehož dvoře žila, od rozprodání jeho majetku.

Po dlouhá staletí, takřka od nepaměti, vznikaly pohádky v lidovém prostředí, většinou na vesnicích a daleko od městské vzdělanosti. Přenášely se z generace na generaci, od dědů k vnukům. Mnohé zanikly. Často měnily svůj příběh a rozšiřovaly se. Z učených lidí se o pohádky dlouho nikdo nestaral. Časem se mezi vzdělanci objevilo několik nadšených milovníků a znalců lidových pohádek a mezi nimi i mladý Karel Jaromír Erben. Zaznamenával si pohádkové příběhy. Na venkově si nechal vypravovat od pastýřů a pracujících žen na polích pohádky a písně a odměňoval je za to grošem. Vyžádal si také od svých přátel z různých končin Čech, aby mu pomáhali sbírat pohádky a písně. Chtěl ukázat, že divukrásný obraz tvořivé síly a života českého lidu poskytují právě české pohádky a písně.