Natrhnutá hlasivka

Soubor Trapné povídky se skládá z devíti povídkových próz (Otcové, Tři, Helena, Na zámku, Peníze, Surovec, Košile, Uražený, Tribunál) autora Karla Čapka. Dílo bylo poprvé vydáno v roce 1921. Všechny povídky pojí opět filozofické zamyšlení nad dvojí tváří člověka a smutnění nad lidským osudem.

Soubor Trapné povídky se skládá z devíti povídkových próz (Otcové, Tři, Helena, Na zámku, Peníze, Surovec, Košile, Uražený, Tribunál) autora Karla Čapka. Dílo bylo poprvé vydáno v roce 1921. Všechny povídky pojí opět filozofické zamyšlení nad dvojí tváří člověka a smutnění nad lidským osudem.

Soubor Trapné povídky se skládá z devíti povídkových próz (Otcové, Tři, Helena, Na zámku, Peníze, Surovec, Košile, Uražený, Tribunál) autora Karla Čapka. Dílo bylo poprvé vydáno v roce 1921. Všechny povídky pojí opět filozofické zamyšlení nad dvojí tváří člověka a smutnění nad lidským osudem.

Soubor Trapné povídky se skládá z devíti povídkových próz (Otcové, Tři, Helena, Na zámku, Peníze, Surovec, Košile, Uražený, Tribunál) autora Karla Čapka. Dílo bylo poprvé vydáno v roce 1921. Všechny povídky pojí opět filozofické zamyšlení nad dvojí tváří člověka a smutnění nad lidským osudem.

Soubor Trapné povídky se skládá z devíti povídkových próz (Otcové, Tři, Helena, Na zámku, Peníze, Surovec, Košile, Uražený, Tribunál) autora Karla Čapka. Dílo bylo poprvé vydáno v roce 1921. Všechny povídky pojí opět filozofické zamyšlení nad dvojí tváří člověka a smutnění nad lidským osudem.

Soubor Trapné povídky se skládá z devíti povídkových próz (Otcové, Tři, Helena, Na zámku, Peníze, Surovec, Košile, Uražený, Tribunál) autora Karla Čapka. Dílo bylo poprvé vydáno v roce 1921. Všechny povídky pojí opět filozofické zamyšlení nad dvojí tváří člověka a smutnění nad lidským osudem.

Broučci (1876) je česká pohádka od Jana Karafiáta, jedno ze základních děl české dětské literatury. Knihu vydal anonymně vlastním nákladem u Václava Horkého. Teprve po 17 letech, v roce 1893, je objevil v knihovně Jana Herbena prozaik, kritik a novinář Gustav Jaroš-Gamma a otiskl o nich nepodepsanou recenzi v časopisu Čas. Tím knihu zpopularizoval natolik, že první edice byla rychle vyprodána a v roce 1894 přišla první reedice. Až do desátého vydání (1912) vycházeli Broučci anonymně. V současnosti patří k nejvydávanějším českým publikacím pro děti a mládež. Jen česky vyšlo kolem 100 vydání. Dílo je oceňováno pro básnický sloh a ve své době novátorský přístup ke světu dítěte, počítá s psychologií dítěte. O teologickou a morální hodnotu Broučků se ovšem vedou spory – vyčítá se mu důraz na bezmyšlenkovitou poslušnost, která se (podle Maxe Webera) právě v reformovaném prostředí vysoce cenila. Svá autorská práva na tuto knihu Karafiát odkázal Českobratrské církvi, která díky tomuto štědrému daru mohla sponzorovat vydávání bible a církevních tisků.

Broučci (1876) je česká pohádka od Jana Karafiáta, jedno ze základních děl české dětské literatury. Knihu vydal anonymně vlastním nákladem u Václava Horkého. Teprve po 17 letech, v roce 1893, je objevil v knihovně Jana Herbena prozaik, kritik a novinář Gustav Jaroš-Gamma a otiskl o nich nepodepsanou recenzi v časopisu Čas. Tím knihu zpopularizoval natolik, že první edice byla rychle vyprodána a v roce 1894 přišla první reedice. Až do desátého vydání (1912) vycházeli Broučci anonymně. V současnosti patří k nejvydávanějším českým publikacím pro děti a mládež. Jen česky vyšlo kolem 100 vydání. Dílo je oceňováno pro básnický sloh a ve své době novátorský přístup ke světu dítěte, počítá s psychologií dítěte. O teologickou a morální hodnotu Broučků se ovšem vedou spory – vyčítá se mu důraz na bezmyšlenkovitou poslušnost, která se (podle Maxe Webera) právě v reformovaném prostředí vysoce cenila. Svá autorská práva na tuto knihu Karafiát odkázal Českobratrské církvi, která díky tomuto štědrému daru mohla sponzorovat vydávání bible a církevních tisků.

Broučci (1876) je česká pohádka od Jana Karafiáta, jedno ze základních děl české dětské literatury. Knihu vydal anonymně vlastním nákladem u Václava Horkého. Teprve po 17 letech, v roce 1893, je objevil v knihovně Jana Herbena prozaik, kritik a novinář Gustav Jaroš-Gamma a otiskl o nich nepodepsanou recenzi v časopisu Čas. Tím knihu zpopularizoval natolik, že první edice byla rychle vyprodána a v roce 1894 přišla první reedice. Až do desátého vydání (1912) vycházeli Broučci anonymně. V současnosti patří k nejvydávanějším českým publikacím pro děti a mládež. Jen česky vyšlo kolem 100 vydání. Dílo je oceňováno pro básnický sloh a ve své době novátorský přístup ke světu dítěte, počítá s psychologií dítěte. O teologickou a morální hodnotu Broučků se ovšem vedou spory – vyčítá se mu důraz na bezmyšlenkovitou poslušnost, která se (podle Maxe Webera) právě v reformovaném prostředí vysoce cenila. Svá autorská práva na tuto knihu Karafiát odkázal Českobratrské církvi, která díky tomuto štědrému daru mohla sponzorovat vydávání bible a církevních tisků.

Broučci (1876) je česká pohádka od Jana Karafiáta, jedno ze základních děl české dětské literatury. Knihu vydal anonymně vlastním nákladem u Václava Horkého. Teprve po 17 letech, v roce 1893, je objevil v knihovně Jana Herbena prozaik, kritik a novinář Gustav Jaroš-Gamma a otiskl o nich nepodepsanou recenzi v časopisu Čas. Tím knihu zpopularizoval natolik, že první edice byla rychle vyprodána a v roce 1894 přišla první reedice. Až do desátého vydání (1912) vycházeli Broučci anonymně. V současnosti patří k nejvydávanějším českým publikacím pro děti a mládež. Jen česky vyšlo kolem 100 vydání. Dílo je oceňováno pro básnický sloh a ve své době novátorský přístup ke světu dítěte, počítá s psychologií dítěte. O teologickou a morální hodnotu Broučků se ovšem vedou spory – vyčítá se mu důraz na bezmyšlenkovitou poslušnost, která se (podle Maxe Webera) právě v reformovaném prostředí vysoce cenila. Svá autorská práva na tuto knihu Karafiát odkázal Českobratrské církvi, která díky tomuto štědrému daru mohla sponzorovat vydávání bible a církevních tisků.