Nejlepší adaptační projekty získaly cenu Adapterra Awards. Mezi výherci je třeba třicetiletý experiment s nepasečným lesním hospodařením, ekocentrum ve slaměném domku, rozsáhlá změna hospodaření s obecními pozemky v jedné pražské části nebo ekologický domov pro seniory. Jednotlivé projekty představuje Natura Ondřeje Nováka.

„Pesticidy jsou symbol celého průmyslového zemědělství. Nejsou jediným problémem, ale způsob hospodaření ve velkém je právě na pesticidech hodně závislý,“ tvrdí expert na zemědělství Hnutí Duha Martin Rexa. Aby změnila svůj přístup k zemědělské politice, vyzývá Evropskou unii iniciativa evropských ekologických organizací. Žádají větší podporu ekofarmářů, biodiverzity a omezení používání syntetických pesticidů.

Bez internetu si už dnes nedokážeme představit moderní civilizaci. Miliardy čipů v našich kapsách ve formě mobilních telefonů nebo na stolech v podobě počítačů jsou ale jen špičkou ledovce. IT sektor se na evropských emisích podílí z osmi až deseti procent a výrazné emise produkuje i internet, který dnes poskytuje širokou škálu služeb díky sofistikovaným datacentrům. Servery a disková pole ale vyžadují značné množství elektřiny, kterou proměňují na teplo.

Možná jste nikdy neslyšeli o medvědici Noře, ale určitě jste ji někdy viděli. Tato samice ledního medvěda se totiž stala předlohou známé série keramických popelníků, které zdobily stoly našich babiček. Navíc se Nora stala matkou prvního mláděte ledního medvěda, které se podařilo odchovat v zajetí. Stalo se tak v roce 1942. Zatímco v Evropě zuřila druhá světová válka, tehdejší ředitel Zoo Praha Jan Vlasák se svou ženou odchoval samičku Ilun.

„Sýček je indikátorem zdravé zemědělské krajiny,“ říká ornitolog Martin Šálek z České společnosti ornitologické a Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, když procházíme farmou v obci Radešín. Místní zemědělci mají pro potřeby malé sovy o velikosti holuba pochopení, a tak dovolili ornitologům instalovat na farmě budku a zakrýt otvory, které mohou pro sýčky představovat nebezpečné pasti.

Frýdlantský výběžek je dlouhodobě sužován vysokou nezaměstnaností a také historickou zátěží v podobě ekonomického úpadku po poválečném odsunu Němců. Oblast je tak dlouhodobě považována za jednu z ekonomicky nejzanedbanějších v Česku. Ačkoliv práce se v této oblasti hledá těžko, přírodních krás má díky přilehlým Jizerským horám region na rozdávání. A jedna z nich, Jizerskohorské bučiny, se nedávno dokonce dostala na prestižní seznam přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

Invazní rostliny se postupně šíří i do vyšších partií Krkonoš a do budoucna hrozí, že vytlačí původní druhy. Správa krkonošského národního parku se proti nim snaží bojovat. Naráží ale na nezájem ze strany majitelů dotčených pozemků. Bez jejich souhlasu přitom zásah proti nepůvodním druhům nelze provést.

Superčmeláci, hybridní čmeláci, nebo stroje na opylování. Označení, které si vysloužili ti uměle odchovaní. Kupují si je ovocnáři a zelináři, protože jsou velmi výkonní při opylování plodin, a to už na jaře, kdy běžní opylovači teprve zakládají první kolonie.

Odborníci chtějí jeho populaci podpořit tzv. reintrodukcí. Odchytí několik dospělců tam, kde je modrásek početný a vysadí ho v náhradní lokalitě. Moderuje Ondřej Novák

Mokřad Žabák u Lysé nad Labem na první pohled vypadá jako nezajímavá ladem ležící louka, která pomalu zarůstá křovím, vrbami a rákosím. A čas od času ji zalije voda stékající z okolních polí. Biologové si ale před časem všimli, že tuto nenápadnou lokalitu obývá řada druhů chráněných a ohrožených živočichů. Od té doby se mezi místními obyvateli rozhořel boj o osud Žabáka.