O vodíku se už řadu let mluví jako o palivu budoucnosti. Tento nejlehčí a nejjednodušší plyn má totiž řadu výhodných vlastností. V poměru k váze obsahuje obrovské množství energie, lze ho využít k vytváření energetických rezerv, užitek najde i v dopravě nebo průmyslu. Kromě úspory emisí nabízí i alternativu k zemnímu plynu, a tedy snížení energetické závislosti Evropy na dodávkách z Ruska.

Zoologická zahrada v Oděse praská ve švech. Lidé prchající před válkou tam odkládají zvířata, která si nemohou vzít s sebou. Spíše než psy a kočky teď pracovníci přijímají králíky nebo exotické ptáky. Papoušek Džordž prý umí říct i větu „Sláva Ukrajině“. Každá klec je označená pro případ, že se majitelé domácích mazlíčků někdy vrátí. Nikdo neví, kdy a zda vůbec. Naštěstí se ale najdou lidé, kteří v Oděse zůstali a občas si nějaké zvíře vezmou k sobě domů.

Válka na Ukrajině otřásla evropským energetickým trhem. Na jednu stranu zažíváme razantní zdražování fosilních paliv, zároveň ale Evropská unie hledá cestu, jak se co nejdříve zbavit ruského plynu a ropy. Vysoké ceny energií nahrávají výstavbě nový reaktorů. Na „jadernou renesanci“ to ale nejspíš nestačí.

Ruská invaze na Ukrajinu odhalila v plné nahotě problémy plynoucí ze závislosti Evropské unie na plynu. Ten je sice klíčový pro průmysl a vytápění domácností, a Evropa s plynem počítá jako s takzvaným přechodovým palivem mezi fosilní a čistou energetikou, ale představuje také podstatný zdroj příjmů pro ruskou ekonomiku. Navíc, cena této komodity už před válkou na Ukrajině výrazně rostla a nyní historického maxima.

Zvýšené stavy srnek, jelenů nebo divokých prasat působí nemalé škody na lesních a zemědělských plochách. Zvěř spásá zejména mladé stromky, které lesníci sázejí na mýtinách nebo holinách po kůrovcové kalamitě. Podle myslivců je ale zvěř přemnožená jen v některých lokalitách a nejde o plošný problém. Snižování stavů spárkaté zvěře přitom mají ve většině honiteb na starosti právě myslivci, jejichž řady ale od 90. let výrazně prořídly a nábor nových členů jde pomalu.

Podle ekologických aktivistů pražský Metropolitní plán, na kterém hlavní město pracuje už deset let, povede k zastavění parků, zemědělské půdy nebo zahrádkářských kolonií. Plán totiž nahradí dosavadní územní plány a podle organizace Arnika sníží ochranu zeleně. Cílem Metropolitního plánu je urychlit developerskou výstavbu zejména na brownfieldech, ale podle aktivistů plán až příliš rozváže developerům ruce a město ztratí kontrolu nad svou podobou.

Nadměrný odlov způsobil, že bobři na dvě stě let z české krajiny prakticky vymizeli. Dnes se ale houfně vracejí a kolem českých řek, říček a potoků se jim evidentně zalíbilo. Ochranáři odhadují, že bobrů je v tuzemsku už deset tisíc a úspěšně se rozmnožují.

Ministerstvo životního prostředí brzy zahájí proces vyhlašování národního parku Křivoklátsko. Ten vznikne na zhruba šestině plochy současné chráněné krajinné oblasti a bude mít rozlohu přes sto kilometrů čtverečních. Stát si od národního parku slibuje lepší ochranu území, které je domovem vzácných společenstev rostlin, hmyzu nebo ptáků.

Stále více lidí si klade otázku, jak nejen žít v souladu s přírodou, ale jak také ohleduplně ze světa odejít. Provozovatelé pohřebních služeb si proto všímají rostoucího zájmu o přírodní pohřby a ekologické uložení ostatků. Jde zejména o ukládání ekologicky rozložitelných uren s popelem ke kořenům stromů nebo pohřbívání celých těl na vzpomínkových loukách. České zákony jsou ale k moderním trendům ekologických pohřbů nepřejícné a pokrok je zatím v nedohlednu.

Na plány související se splavněním Labe po celé délce toku od česko-německé hranice po Pardubice stát od 90. let vynaložil skoro miliardu korun. Úpravy toku přitom podle ekologických organizací nedávají smysl, pokud nedojde k výstavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe. Ten sice nová vláda odmítá podporovat, se splavněním Labe však ministerstvo dopravy nadále počítá. Přitom splavnění Labe by mělo vyjít na odhadem 11 miliard korun.