„Ochranu přírody platíme z vlastních úspor nebo se zadlužujeme – a tak už to dál nejde,“ namítají neziskové organizace a spolky, které provádějí péči na chráněných územích. Stát sice na péči poskytuje finance, ale málo. Na účty navíc chodí zpětně až na konci roku. Ochranáři jsou proto nucení opouštět některé lokality, o které se starali i desítky let. Jejich další osud je nejistý.

České lesy procházejí zásadní proměnou. Po několika vlnách kůrovcových kalamit teď ekosystémy čelí nebývalému suchu, zvyšujícím se teplotám, nevyzpytatelnému počasí, takže dalším dopadům klimatických změn, které budou v nadcházejících letech stále sílit. A naše lesy – v řadě případů spíš plantáže – nejsou na tyto výzvy připravené.

Dříve polní škůdce, dnes ohrožený druh. Populace syslů se za poslední desítky let v tuzemsku smrskla jen na šest tisíc kusů a kolonie jsou silně roztříštěné. Ochranáři proto spustili záchranný program sysla obecného, do kterého se zapojili i soukromí majitelé pozemků, kteří syslí rodinky už neberou jako prokletí, ale jako požehnání.

Vrbovny dříve sloužily jako vydatné zásobárny palivového dřeva a lidé jejich prořezáváním nevědomky vytvářeli životní prostor pro hmyz nebo ptáky. Hlavaté vrby jsou tak ukázkou toho, že i silný hospodářský zásah může být pro přírodu prospěšný, pokud se udělá správně.

Česko patří mezi nejzavčelenější země v Evropě. Přes 60 tisíc včelarů v tuzemsku pečuje o 660 tisíc včelstev. A navíc oproti jiným částem světa u nás populace tohoto hmyzu roste.

Myšivka horská v Česku žije už od doby ledové, až do 40. let 20. století vědci o jejím výskytu neměli ponětí. Navíc je tak maličká a žije na tak málo lokalitách, že toho o jejím životě pořád mnoho nevíme. A i vědci, kteří ji řadu let studují, mluví o velkém štěstí, pokud myšivku zahlédnou na vlastní oči. Bez pozorování ale nelze tento ohrožený druh chránit a nastupují tak fotopasti.

Majestátní tajnůstkář, tak by se dal popsat čáp černý, vzácný příbuzný mnohem rozšířenějšího čápa bílého. V Česku žije jen několik stovek párů tohoto velkého ptáka s převážně černým peřím a červeným zobákem. Pozorovat ho je velice těžké, protože kvůli plaché povaze hnízdí převážně v lese daleko od lidí.

81 z 96 členů odborné poroty rozhodlo o výherci ankety o antiekologický počin Ropák roku za rok 2021. Je jím bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Ekologům, aktivistům a odborníkům na životní prostředí vadí jeho postup v kauze Bečva, kdy ministerstvo a Česká inspekce životního prostředí čelili kritice za chyby při vyšetřování havárie.

Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy probíhá výzkum rybích mozků a očí. Vědci chtějí zjistit, nakolik jsou říční ryby adaptované pro vidění v proudící vodě a jakým způsobem jim evoluce umožnila orientovat se i třeba ve zhoršených světelných podmínkách. Pro účely výzkumu ale potřebují živé parmy většího vzrůstu.

Jen za poslední dva týdny Česko postihlo hned několik projevů extrémního počasí. Spalující vedra vyhnala teploty až ke 40 °C, do toho na Moravě udeřilo silné krupobití a po roce se u Lanžhota opět objevilo tornádo. Extrémní výkyvy budou podle vědců spolu s klimatickými změnami stále přibývat. Ne každá odchylka od běžného počasí má s nimi ale přímou souvislost.