Jak vypadají novodobí sedláci a jak se liší od těch, které si pamatujete z filmů a kteří hospodařili na našem území před sto lety? Je možné v současné době fungovat podobně jako oni: odpovědně ke krajině, citlivě k přírodě a zároveň se tím uživit? A je možné v této době přesvědčit naši veřejnost, že produkce z menších rodinných farem a statků je kvalitnější a zdravější než z velkých agroholdingů?

Všechny díly podcastu Natura můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Svět se mění a s ním i představy lidí o životním stylu. Po letech nadbytku a hýření přichází touha po jednodušším životě i bydlení a např. mladí Japonci začínají preferovat jednoduché malé byty bez koupelen a s minimem nábytku i věcí. (Repríza z ledna 2023)

Adapterra Awards je soutěžní klání, jehož výsledky by měly zajímat každého z nás. Vyhlašuje ho ekologická nadace Partnerství a oceňuje v něm nejlepší projekty obcí, měst i jednotlivců, které vedou k adaptaci na změnu klimatu.

Na území Česka zasahovalo letos 24 vlčích teritorií, o dvě víc než loni. Nejčastěji se do Čech dostávají ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a v Německu. Na Moravu a do Slezska vlci přicházejí ze slovenských a polských Karpat.

Její předkové měli hospodářství v Nelepči u Tišnova už v polovině 17. století a Veronika Kropáčková v rodinné tradici pokračuje. S rodiči a 17letým bratrem hospodaří na 80ti hektarech půdy a starají se o 50 krav. Vše v režimu ekologického zemědělství, šetrného ke krajině a s důrazem na láskyplný vztah ke zvířatům, která jim přinášejí obživu.

Horní Jiřetín je malebné městečko, ležící v severozápadních Čechách na úpatí Krušných hor. Vzniklo už ve 13. století a ve stejné době v zalesněných svazích nad ním vyrostl impozatní hrad Jezeří. Jenže právě jejich poloha se pro ně o pár století později stala prokletím.

Přemýšleli jste někdy nad tím, že každý váš nákup může ovlivnit život na naší planetě? Stovky milionů obyvatel zeměkoule denně nakupují a právě to, co si dají do košíku, rozhoduje o tom, kolik lesů na Zemi zůstane, kterých druhů zvířat ubude a v jakém stavu budou moře a oceány.

Česká republika je unikát: jsme jedinou zemí Evropy, kde si svoz odpadů zajišťuje každá obec i město po svém a jinak, takže je zázrak, že se při naší roční produkci 500 kg odpadků na osobu netopíme ve špíně.

Jak jinak by se měl jmenovat muž, který se stará o orly a jejich návrat do naší přírody, než stejně jako oni? Novojičínský rodák Petr Orel ale své životní úsilí nesoustředil pouze na dravé ptáky svého jména, ale postupně i na další volně žijící zvířata, která jsou vinou člověka zraněna nebo zmrzačena.

O tom v Natuře mluví Yvona Gaillyová z ekologického institutu Veronika, vědec, astrofyzik a odborník na fyziku plazmatu Jan Hollan, ale také student Petr Doubravský, zakladatel české sekce Fridays for future. Moderuje Markéta Ševčíková.