Nový svět

CELÝ DÍL ZDE

Filmy o dobrodruhovi Indianu Jonesovi jsou pohádky pro dospělé i velká vyprávění o střetu dobra a zla a také příběhy o archeologii jako o strategické vědecké disciplíně, která může být lidstvu po čertech k užitku. Nejen my máme za to, že když Steven Spielberg a George Lucas na počátku osmdesátých let přišli s filmem Dobyvatelé ztracené archy (1981), ani v náznaku netušili, jaké nadšení vyvolají. Kdyby jim tehdy někdo řekl, že z jejich dílny budou následovat ještě další čtyři filmy o "Indym" - Indiana Jones a chrám zkázy (1984), Indiana Jones a poslední křížová výprava (1989), Indiana Jones a království křišťálové lebky (2008) a konečně Indiana Jones a nástroj osudu (2023), nejspíš by ho měli za blázna. Jenže - zejména Stevenu Spielbergovi, jednomu z největších (nejen) amerických filmařů druhé poloviny 20. a počátku 21. století, se podařilo stvořit fenomén, jenž, snad kromě Hvězdných válek a Harryho Pettera, neměl a nemá ve filmu obdoby. Tolik napětí, tolik legrace, tolik filmového kumštu a tolik vážných otázek k diskusi, tolik skvělých příběhů, ve kterých nakonec vždycky dobro vyhraje nad zlem, jak to máme rádi, tolik lidskosti a tolik radosti malých i velkých diváků... Nejen proto, že Mirek Bárta je bez přehánění geniální světový archeolog, ale i pro všechno, co jsme uvedli před okamžikem, jsme si řekli, že pro Vás po spoustě vážných témat natočíme také jedno tak trochu oddechové. Myslíme, že si ho zasloužíte Vy, stejně jako si ho zasloužíme my. Tak hezký poslech, milí přátelé Nového světa!

Voda, vodní zdroje a jejich dostupnost vždy hrály, stále hrají a bude ve zvýšené míře hrát kritickou roli v geopolitice a konfliktech. Typickým příkladem je severovýchodní Afrika. Zde dávné i méně dávné civilizace mohly růst a upadat podle toho, jaké množství protékalo řekou Nil v závislosti na proměnách klimatu. Dnešní Egypt, Súdán, Jižní Súdán i Etiopie představují země, které všechny postupně postavily na této řece jednu nebo více přehrad. Tím samozřejmě narušily přirozené množství vody dostupné pro jejich zemědělství a průmysl. Tento problém začíná na jihu, tedy v Etiopii a směrem na sever se jeho dopad zvětšuje. Jaká byla a jsou řešení a existuje právě tady potenciální rozbuška k vojenskému konfliktu, ke skutečnému boji o vodu? Poslechněte si nejnovější díl podcastu Nový svět!

CELÝ DÍL NAJDETE ZDE

V Německu se před pár dny konaly v Bavorsku a Hesensku volby do tamních zemských sněmů. V obou spolkových zemích zvítězili křesťanští sociálové (CSU), respektive křesťanští demokraté (CDU), hlavní strany vládní koalice (SPD a Zelení) jasně prohrály. Výrazně naopak uspěla Alternativa pro Německo (AfD), která tak potvrdila svůj celoněmecký, nikoli pouze východoněmecký vzestup. Třebaže jsme náš podcast točili ještě před těmito volbami, jejich výsledky v zásadě potvrdily, co jsme říkali.Porozumět Evropě, zejména střední a západní Evropě, bez znalosti německé historie a německé současnosti reálně nelze, a proto jsme dnešní díl Nového světa věnovali právě Německu. Mluvíme v něm o německých moderních dějinách, o „kancléři zakladateli“ Konradu Adenaerovi a o tom, jak vedl Spolkovou republiku všemu a všem navzdory na Západ, o jeho nástupcích od Ludwiga Erharda až po Angelu Merkelovou, o její z dnešního pohledu téměř bizarní glorifikaci a o jejím problematickém politickém odkazu, o tom, že nejsilnější evropské ekonomice neodpovídá její chuť/touha dělat velkou, „světovou politiku“, o složitých vztazích Německa s Ruskem, od obou světových válek, přes Brandtovu Ostpolitik („východní politiku“) až po dnešek, o „bavorském faktoru“ ve vnitroněmecké politice, o zjevné krizi německé identity, o sílící ztrátě víry obyvatel Spolkové republiky v establishment a o s tím související rostoucí podpoře antisystémové AfD… Tak si nás pusťte a poslouchejte, věříme, že Vás to bude bavit.

⁠⁠C⁠ELÝ DÍL NA PATREONU⁠⁠⁠

CELÝ DÍL NA HEROHERO⁠⁠

⁠⁠CELÝ DÍL NA GAZETISTU

Útok teroristů z Hamásu koordinovaný s Iránem mění poměry na Blízkém východě, v tomto neuralgickém bodu světových dějin.

Navzdory obtížně pochopitelné nepřipravenosti začala izraelská vláda vedená Benjaminem Netanjahuem (nejdéle sloužícím premiérem v dějinách izraelského státu, 1996-1999, 2009-2021, od roku 2022 po současnost) s okamžitou odvetou. Po osvobození všech jiho-izraelských osad chystá kompletní blokádu pásma Gazy, a poté budou následovat vojenské operace proti teroristům z Hamásu.

V Izraeli se mezitím, zdá se, formuje cosi na způsob Národní jednoty, jejímiž členy by měli být i někteří opoziční politikové. Současně vláda povolala do zbraně 300 tisíc rezervistů, což se v takovém rozsahu nikdy předtím nestalo.

Premiér Netanjahu i ministr obrany Gallant se vyjádřili v tom smyslu, že Izrael čeká dlouhá a těžká válka. Vezmeme-li v potaz angažmá Íránu, skutečnost, že Saúdská Arábie přerušila jednání s Izraelem o normalizaci vzájemných vztahů, blížící se americkou letadlovou loď Gerald Ford s doprovodem atd., je zjevné, že na Blízkém východě dochází ke krizi, která svým rozsahem i počtem obětí bude pravděpodobně největší a nejnebezpečnější za mnoho posledních let.

Eskalaci prakticky ve všech směrech nelze vyloučit. V tuto chvíli jsou všechny další scénáře nenapsané. Můžete se nicméně spolehnout, že budeme situaci nadále sledovat.

Čím žijí Spojené státy americké rok před prezidentskými volbami?

Za pouhý rok a dva měsíce půjdou Američané znovu k prezidentským volbám. Na obou stranách je, jak se stále zřetelněji zdá, rozhodnuto: demokraté budou se vší pravděpodobností, vysokému věku a do očí bijící nemohoucnosti, nominovat úřadujícího šéfa Bílého domu Joea Bidena; většina republikánského elektorátu si pak přeje, aby se o nejvyšší funkci v zemi znovu ucházel exprezident Donald Trump. Otázkou je, co anebo kdo může tento „souboj starců“ ještě překazit. Nejen o tom, ale i o možných viceprezidentských kandidátech (Kamala Harrisová a Nikki Haleyová nebo Vivek Ramaswamy?), o hlavních tématech předvolebního boje (ekonomika, migrace, woke, respektive anti-woke hnutí), o důsledcích vlády Billa Clintona (1993–2001) a Baracka Obamy (2009–2017), o „superkandidátce“ Hillary Clintonové blahé paměti atd. bude jubilejní 30. díl podcastu Nový svět.

CELÝ DÍL NA HEROHERO⁠

⁠CELÝ DÍL NA PATREONU⁠

⁠CELÝ DÍL NA GAZETISTU

U našich severních sousedů, v Polsku, vrcholí tvrdá předvolební kampaň a, v řadě ohledů, rovněž nemilosrdná „kulturní válka“. Střet mezi konzervativci, kteří jsou u moci již osm let (Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského a premiéra Mateusze Morawieckého), a liberální opozicí (Občanská platforma expremiéra Donalda Tuska). Volby, které se budou konat 15. října a které se rychle blíží, mohou rozhodnou nejen o budoucnosti Polska; leccos totiž naznačí i o budoucnosti střední Evropy a celé Evropské unie. A právě o tom všem a také o důležitých historických souvislostech, tj. o polském stavovském státě, o trojím dělení Polska, o polsko-ruských/sovětských a dnes už zase polsko-ruských vztazích, nemluvě o „dlouhých stínech“ druhé světové války (které dodnes ovlivňují vztahy mezi Varšavou a Berlínem), je 29. díl podcastu Nový svět. Tak si ho užijte, přátelé!

CELÝ DÍL NA HEROHERO

CELÝ DÍL NA PATREONU

CELÝ DÍL NA GAZETISTU

V novém díle podcastu Nový svět se ponoříme do spletitých dějin Karabachu, sporného území, které je středem napětí mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Michal Půr, Miroslav Bárta a Martin Kovář vás provedou historií tohoto regionu, od starověkých civilizací až po současné politické a vojenské střety.

Jak se vyvíjely vztahy v tomto dlouhodobě nestabilním regionu? Jaké historické události a rozhodnutí vedly k současnému stavu? A jaké jsou perspektivy pro budoucnost? Přidejte se k nám a objevte hluboké kořeny konfliktu, který ovlivňuje životy milionů lidí.

Nenechte si ujít tento fascinující pohled do srdce jednoho z nejvíce napjatých regionů světa. Podcast Nový svět vám přináší nejen historii, ale i aktuální pohled na události, které formují náš svět.

CELÝ DÍL NA HEROHERO⁠

⁠CELÝ DÍL NA PATREONU⁠

⁠CELÝ DÍL NA GAZETISTU

Španělsko není zdaleka tak jednolitou zemí, jak by se mohlo ze vzdálené střední Evropy zdát. Země má za sebou volby do celonárodního parlamentu. Ani socialista Pedro Sánchez, ani lídr středopravicové Lidové strany Alberto Núñez Feijóo, neovládají dostatečný počet křesel, aby mohli být zvoleni přímo. Na scénu vstupuje odbojné Katalánsko, průmyslové centrum s necelými 8 miliony obyvatel, které se pokusilo v roce 2017 vyhlásit nezávislost. Bývalý prezident této autonomní oblasti, Carles Puigdemont, zažívá politické znovuzrození, protože hlasy jeho strany mohou pomoci ke zvolení nového španělského premiéra… Poslechněte si dnešní díl o Katalánsku!

Co se Vám vybaví, řekne-li se „stará dobrá Anglie“? V našem malém průzkumu u posluchačů Nového světa, přátel a známých to jasně vyhrál jeden malý Belgičan s knírkem (to jsou věci, co?) Hercule Poirot, za kterým následovali Sherlock Holmes, Winston Churchill a Alžběta II., Karel Čapek a Karel Kyncl, takže asi tak. V dnešním podcastu bude ale řeč zejména o tom, kolik takových „starých dobrých Anglií“ už bylo – ta před rokem 1914 (tedy ta holmesovská), ta před rokem 1945 (tedy ta poirotovská a čapkovská, a tak trochu i churchillovská, byť Winstonova „největší chvíle“ přišla až za druhé světové války), ta před nástupem divokých Swinging Sixties na počátku šedesátých let minulého století (první alžbětinská) či ta před nástupem progresivistického premiéra Tonyho Blaira k moci v roce 1997 (druhá alžbětinská), anebo dokonce až ta dnešní? Stejně důležité pro nás je hledání odpovědi na otázku, co se o konec té či oné „staré dobré Anglie“ zasloužilo, zda ještě někde „v koutku“ přežívá a pokud ano, kde, a zda je možná její resuscitace… Tak si to užijte, přátelé!

Příběh jakékoliv civilizace záleží v mnohém na tom, jaké má ke svému růstu zdroje a jak jsou tyto zdroje levné či drahé. Aby civilizace a společnosti byly schopné zvládat stále nové a komplexnější problémy, musí růst, rozvíjet své poznání a zdokonalovat své technologie a efektivitu využívání dostupných zdrojů energie. V posledních více jak sto letech byla ropa jedním z hlavních zdrojů rozvoje a růstu moderního světa. Všechna dostupná data v neposlední řadě ukazují, že dnes tolik diskutovaná otázka filozofie „nerůstu“ nedává smysl a byla by popřením samotné podstaty smyslu a existence jakékoliv civilizace.