Nový svět

V moderních evropských i světových dějinách se velcí lídři rodili často v časech politických, ekonomických a společenských krizí. Americká občanská válka udělala lídra z Abrahama Lincolna, velká hospodářská krize z Franklina Delanoe Roosevelta, porážka ve válce s nacistickým Německem z Charlese de Gaullea, pád Německa v téže válce z Konrada Adenauera, faktický hospodářský kolaps Velké Británie z Margaret Thatcherové, útok na newyorská Dvojčata a Pentagon z George Bushe mladšího a ruská agrese z Volodymyra Zelenského. Skvěle o tom vypráví nejen poslední kniha Henryho Kissingera s názvem Leadership: Six Studies in World Strategy (česky Umění politické strategie. Šest vůdčích postav moderního světa), ale i tento díl našeho podcastu. Kdy a za jakých okolností se rodí lídři, z jakých profesí nejčastěji pocházejí, jaké osobnostní předpoklady musejí (anebo by měli) mít a jak svoje politické vůdcovství pojali? Na všechny tyto otázky a na mnohé další najdete odpověď v dalším, už 14. díle podcastu Nový svět.

Třináctá epizoda podcastu Nový svět patří Francii. V jaké kondici je dnes? Jakou má budoucnost? Zaslouží si její lídr Emmanuel Macron nálepku průměrného politika, který je některým dokonce k smíchu - například kvůli dlouhým telefonátům Vladimiru Putinovi?

Inspirací pro další díl podcastu Nový svět byla kniha Osudy říší: Jak zajistit naše přežití, kterou v roce 1977 v Edinburghu vydal generál John Bagot Glubb. Velitel Arabské legie, která ve své době představovala obávanou vojenskou jednotku, a také osobní přítel jordánského krále. Glubb v knize předkládá tezi, že všechny velké říše mají několik společných vnitřních jmenovatelů a prochází vývojovými fázemi od výbojů, přes rozmach obchodu a inteligence po dekadenci.

Tématem jedenácté epizody podcastu Nový svět je Írán. Stát rozkládající se na území, kudy doslova kráčely dějiny, a to po mnoho tisíciletí. „Je to země, která má 90 milionů lidí, má svoji identitu minimálně čtyři tisíce let, je to země, o které si občas myslíme, že je to typická arabská země, ale je důležité si uvědomit, že to nejsou Arabové, ale Peršané,“ shrnuje to na úvod egyptolog Miroslav Bárta. Ve studiu ho tentokrát doplňují Martin Kovář a Dan Vořechovský. O čem vypovídají dějiny Íránu? Jaká je jeho role v ruské válce na Ukrajině? Jaký je dnes vliv víry a ajatolláhů? Co sankce, ropa, nebo tranzit drog? A kolik myslíte, že Írán registruje patentů? Poslouchejte celou epizodu.

V další epizodě podcastu Nový svět míříme do Itálie. Jakkoli se zdá, že je pro nás Čechý díky své blízkosti srozumitelná, opakovaně se ukazuje, že to tak úplně není. A máloco to v poslední době dokládá tak dobře, jako kritika a pobouření nad osobou premiérky Giorgie Meloniové. Ta jako mladá působila v řadách postfašistického hnutí, a proto ji dodnes někteří označují za fašistku „nejhrubšího zrna“. Je to ale skutečně tak? Odpověď už asi tušíte.

Podcast Nový svět se vrací s druhým dílem asijského speciálu, tentokrát zaměřeného na země v oblasti Blízkého východu. Ve studiu tak vedle Michala Půra, Miroslava Bárty a Martina Kováře opět nechybí Jan Růžička a Dan Vořechovský a společně rozebírají situaci nejen v Turecku, které čeká druhé kolo prezidentských voleb, ale i v dalších zemích. Favorit tureckých prezidentských voleb, úřadující prezident Recep Tayyip Erdogan podle všech hostů podcastu do obrázku regionu dokonale zapadá. „Přední příčky v žebříku ekonomického vývoje v Asii jsou obsazované zeměmi, které se v názorech na to, jak se buduje společnost naprosto rozchází s naší realitou, přesto jsou ty výstupy úžasné,“ říká Bárta. „Dodejme jen, že autoritářské režimy alespoň v teorii fungují jen v určité fázi vývoje, když se staví infrastruktura, ale jak země bohatne, lidé pak chtějí svobody,“ doplňuje Růžička.