Příjmení Koutný (stejně jako Koutecký, Koutek, Koutský atd.) vzniklo jako označení toho, kdo bydlel v koutě (lesa, vesnice apod.), nebo mohlo být odvozeno z místního jména obce Kouty, Kout, odkud mohl původní nositel příjmení pocházet. Je to příjmení běžné, v ČR ho dnes nosí 3 950 obyvatel.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmí Hromádko máme doloženo již z roku 1573. Vedle něj máme i příjmení Hromada a Hromádka. Jsou motivačně průhledná, vznikla z apelativa hromada, patrně ve významu množství něčeho, nebo označující terén, kde dotyčný bydlel (srov. příjmení Štola, Halda, Jáma). V současnosti nosí příjmení Hromádko 573 mužů, přechýlené Hromádková 1 354 žen, ovšem to se může vztahovat i k běžnějšímu příjmení Hromádka.

Příjmení Havlátko bylo odvozeno z rodného jména Havel. To je latinského původu (Gallus) a znamená „obyvatel Galie“. Poustevník sv. Havel ve středověku patřil k oblíbeným světcům a v Čechách mu bylo zasvěceno několik desítek kostelů. V současnosti u nás žije 55 mužů s příjmením Havlátko a 43 žen s přechýleným Havlátková.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Podle Dobravy Moldanové vzniklo příjmení Chára z lašského nářečního adjektiva charý, tj. „šedý“, „ošumtělý“, nebo „škaredý“. Jednalo se tedy o pojmenování podle vzhledu. Někdy snad mohlo být odvozeno i z rodného jména Melichar. Podle evidence obyvatel nosí příjmení Chára 182 mužů, přechýlené Chárová používá 204 žen.

Příjmení Holaň stejně jako Holáň vzniklo z adjektiva holý ve významu „lysý“, „bezvousý“, nebo také „chudý“. Patří tedy mezi pojmenování podle vlastností. Příjmení Holaň/Holaňová dnes u nás nosí 586 obyvatel, nejvíce jich žije v Ostravě. Příjmení Holáň/Holáňová používá 325 osob.

Pokud by bylo příjmení Figala české, jednalo by se patrně jen o starým pravopisem (j = g) zapsané jméno Fijala/Fiala. Patřilo by tak mezi příjmení motivovaná květinami. Obdobně máme např. příjmení Geřábek místo Jeřábek apod. Pokud by to bylo příjmení německé, bylo by možné ho vyložit z apelativa Fiegel, tj. „malý, nepatrný člověk“. U našich polských sousedů je doloženo příjmení Figał, které se vykládá ze staropolského fig nebo ze slovesa figać s významem „kopat“.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Kondler pochází patrně ze středohornoněmeckého apelativa kandler, tj. „konvář“. Patří tedy do kategorie pojmenování podle povolání, označovalo někoho, kdo vyráběl konve. V současnosti u nás nosí příjmení Kondler/Kondlerová 144 obyvatel.