Franěk je příjmení rozšířené, v současnosti jej používá 2 814 obyvatel. Vzniklo z domácké podoby rodného jména František. To je latinského původu, pochází od sv. Františka z Assisi, kterému říkali pro jeho znalost francouzštiny Francesco, tj. Francouzek.

Příjmení Dvořáček vzniklo jako zdrobnělina příjmení Dvořák. To patří mezi nejčastější česká příjmení. Vykládá se jako „svobodný sedlák na velkém statku“, dříve také „dvorský služebník“, patří tak do skupiny příjmení podle povolání a společenského postavení. V současnosti nosí příjmení Dvořáček/Dvořáčková 6 540 obyvatel.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Josef Beneš vykládal příjmení Hyttych ze středohornoněmeckého hut, huot, tj. „kůže“, přípona -ich byla zdrobňující. Mohlo se snad jednat o nějakého koželuha, který kůže zpracovával, nebo někoho, kdo s nimi obchodoval apod. Formu Hittich/Hittichová dnes podle evidence obyvatel nikdo nepoužívá, podobu Hyttych/Hyttychová nosí 33 osob a žije u nás i 6 obyvatel s příjmením Hyttich/Hyttichová. Častější je podoba s jedním -t-, příjmení Hytych/Hytychová má 120 nositelů.

Příjmení Dejmek patrně vzniklo z apelativa dým, tj. „kouř“. Máme i další příjmení jako Plamínek, Požár, Jiskra, Vohník nebo Čouda. Podle Dobravy Moldanové mohlo jít i o označení „kudrnatého člověka“. V současnosti u nás žije 715 nositelů příjmení Dejmek/Dejmková.

Antonín Kotík řadil příjmení Bedroš mezi pojmenování, která vznikla z označení částí těla, odvozoval jej tedy patrně z apelativa bedro. Snad by však bylo možné vyložit příjmení Bedroš stejně jako příjmení Bedra z rodného jména Bedřich. V současnosti nosí příjmení Bedroš/Bedrošová jen 36 obyvatel, nejvíce jich žije Uherském Hradišti.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Blažek je příjmení běžné, v současnosti jej nosí 14 848 obyvatel. Bylo odvozeno z rodného jména Blažej. To je z latiny přejaté jméno nejasného původu a významu, jak uvádí Miloslava Knappová, vykládá se někdy jako „breptavý“, „neobratný“, „tupý“ (z řeckého bléché), popř. i jako „trpící na zánět kloubů“ (z řeckého blasios). Sv. Blažej patří ke Čtrnácti svatým pomocníkům.

Příjmení Gomola je nářeční, vyskytuje se především v oblasti Ostravy, Havířova, Třince a Jablunkova. Celkem ho nosí 455 obyvatel. Jedná se o variantu příjmení Homola. Podle Dobravy Moldanové snad bylo motivováno fyzickými vlastnostmi (přezdívka člověku podle tvaru hlavy připomínající homoli), ale bychom snad mohli uvažovat i o pojmenování podle povolání pro někoho, kdo vyráběl homole (např. cukru, másla, sýra apod.).

Příjmení Kraml bylo nejspíše dovozeno z apelativa kramle, tj. „skoba“. Mohlo se jednat o pojmenování pro kováře vyrábějícího skoby (máme např. i příjmení Hřebík), nebo o přezdívku podle zahnutého nosu připomínajícího skobu apod. Někdy snad také mohlo příjmení Kraml vzniknout z poněmčené podoby místního jména obce Kramola, odkud mohl původní nositel jména pocházet. V současnosti u nás žije 518 obyvatel s příjmením Kraml/Kramlová.