Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Vosyka je motivováno apelativem osika, tj. listnatým stromem. Tzv. protetické V- se dostalo na začátek vlivem nářečí. Ypsilon ve jménu je v tomto případě jednoduše písařskou chybou. Nejvíce Vosyků dnes žije na Kladně a celkem jich v ČR najdeme 629, což je překvapivě mnohem více než Vosiků, kterých je jen 164, spisovných Osiků je dokonce ještě méně ‒ jen 60. Nejméně obyvatel má příjmení, které dodnes uchovává tzv. bratrský pravopis a píše se Wosyka, těch je pouze 14.

Forejt je pojmenování podle povolání, forejt (z německého Vorreiter) býval jezdec, který jezdíval napřed před panským kočárem. Je to příjmení rozšířené, dnes jej nosí 1238 osob, nejvíce jich žije v Praze.

Příjmení Fory je s otazníkem. Josef Beneš se domníval, že snad mohlo vzniknout ze středohornoněmeckého verje ve významu „lodník“, „přívozník“. Patřilo by tak do kategorie pojmenování podle povolání. V současnosti u nás žije 19 obyvatel s příjmením Fory/Foryová.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Borka u nás dnes nosí jen 57 mužů. Přechýlené Borková používá 621 žen, ovšem to se vztahuje i k běžnějšímu příjmení Borek. Obě, Borka i Borek, bychom mohli vyložit stejně, a to z apelativa bor, tj. „borový les“, dále z místního jména obce Bor, Bory apod., nebo z rodných jmen začínajících nebo končících na -bor, jako je např. Borislav, Dalibor apod.

Příjmení Dojiva bylo utvořeno ze slovesa dojit s příponou -iva. Patří tedy do kategorie pojmenování podle činnosti. Máte též nářeční apelativum dojivo ve významu „mléko“. Stejný výklad nacházíte i u polských příjmení se základem Doj-, jako je např. Doja, Dojwa. Příjmení Dojava vykládáme stejně. V současnosti u nás nosí příjmení Dojiva/Dojivová 36 osob, podobu Dojava/Dojavová používá 29 obyvatel.

Příjmení Fonhauser/Fonhauserová je u nás vzácné, nosí ho jen 5 mužů a 4 ženy. Vzniklo zápisem podle zásady „piš, jak slyšíš“ původního von Hauser. Obdobně máte utvořeno např. německé příjmení Vonhof (> von dem Hof, tj. „ze dvora“). Příjmení Hauser se vykládá z místních jmen obcí Haus, Hausen nebo z jiného místního jména obsahujícího -hausen. Motivaci pro vznik pojmenování mohl být i název domu,

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Grasl/Graslová u nás dnes nosí jen 23 obyvatel. Snad ho lze vyložit jako zdrobnělinu ze středohornoněmeckého gras, tj. „tráva“, „trávník“. Máte i časté české příjmení Trávníček. Případně jej lze vykládat ze středohornoněmeckého graȥ, tj. „naštvaný, vzteklý“. Pak by se jednalo o pojmenování podle povahy. Další možný výklad je z rodného jména Erasmus. Z tohoto příjmení se nám také přenesením stalo jedno podstatné jméno, totiž grázl, ve významu „darebák, lump“.