Předpokládáme, že příjmení Zembovský je počeštěné polské příjmení Zembowski, které je u našich sousedů doloženo z roku 1662. Vykládá se z názvů vsí Zębowo nebo Zębów, odkud původní nositel jména patrně pocházel.

Příjmení Zitta bylo patrně odvozeno z místního jména obce Zittau v Sasku (česky Žitava). Máme i české příjmení Žitava. Již kvůli těm 2 -tt- je to asi pravděpodobnější než výklad z rodného jména Zita, který uvádí Josef Beneš.

Příjmení Kukula se v odborné onomastické literatuře vykládá z nářečního označení ptáka kukačky. Uvažovat bychom ale mohli i o motivaci apelativem kukla (též kukel), které vzniklo z latinského cucullus a které mělo významy „kápě“ či „šátek pod bradu vázaný“, případně přeneseně „síť na ryby ve tvaru kápě“. Mohlo se tedy jednat o pojmenování podle nápadné části oděvu, nebo podle povolání.

Příjmení Och by snad mohlo souviset s německým příjmením Ochs, které se vykládá z označení pro vola. Patrně se jednalo o pojmenování chovatele dobytka nebo obchodníka s ním. Nejvíce nositelů příjmení Och/Ochová žije ve Světlé nad Sázavou, celkem jich v evidenci obyvatel najdeme 94. Formu Ochs/Ochsová u nás používají 2 lidé, naproti tomu v Německu jich je přes 11 tisíc.

Příjmení Krechler/Krechlerová dnes nosí 162 obyvatel ČR. Snad vzniklo ze středohornoněmeckého slovesa krechen (dnes krachen), tj. „praskat, třeskat, bouchat“, „vrazit do něčeho“, též „hádat se“ apod., s německou příponou -ler. Asi šlo o původní označení hlučného, výbušného, nebo hádavého člověka.

Příjmení Dušátko dnes nosí 239 obyvatel. Vzniklo z rodného jména Duchoslav, případně ze staročeského apelativa duch, tj. „dech“.

Příjmení Litera patrně pochází z apelativa litera, tj. „písmeno“. Mohl to tedy být někdo, kdo uměl číst a psát, kdo se živil jako písař nebo měl nějaké jiné povolání související s literami, např. v tiskárně apod. Jako literák býval označován člen tzv. literáckého bratrstva, tj. sdružení kostelních zpěváků. V současnosti u nás používá příjmení Litera/Literová 455 osob.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Werich je z německého apelativa Weihrauch, tj. „kadidlo“. I v češtině máme příjmení Kadidlo. Mohlo jít např. o pojmenování obchodníka s vonnou pryskyřicí. V ČR dnes žije jen 21 obyvatel s příjmením Werich/Werichová.

Voskovec byl nejspíše někdo, kdo vyráběl z vosku svíčky a další voskové zboží. Nejznámější nositel příjmení Voskovec, herec Jiří Voskovec, se vlastně původně jmenoval Wachsman, jeho otec se nechal přejmenovat v roce 1920, jeho původní příjmení pocházelo z německého Wachs, tj. „vosk“, takže si ho jen přeložil. V současnosti žijí v ČR jen 3 osoby s příjmením Voskovec a žádná žena s přechýleným Voskovcová. Ani příjmení Wachsman už u nás podle evidence obyvatel nikdo nenosí.