U příjmení Hyan bychom potřebovali vidět staré matriční doklady. Snad by mohlo jít o redukovanou formu, která vznikla z příjmení Herian – to je přezdívka složená z německého apelativa Herr („pán“) a rodného jména Jan. V ČR žije v současnosti 46 nositelů příjmení Hyan/Hyanová.

Příjmení Würz se vykládá ze středohornoněmeckého apelativa wurz, würz, tj. „kořen“, „bylina“, „koření“. Možný by byl i výklad z místního jména Wurz, odkud mohl původní nositel tohoto jména pocházet. V ČR nosí příjmení Würz/Würzová jen 54 obyvatel.

Příjmení Laurich vzniklo nejspíše z latinského rodného jména Laurentius neboli Vavřinec. To má původ v latinském Laurentius, tj. „pocházející z města Laurenta“, případně přeneseně „vavřínem ověnčený“ neboli „vítězný“ (laurus je totiž „vavřín“). V ČR dnes žije 122 osob s příjmením Laurich/Laurichová.

Příjmení Liebeczeit už nikdo nenosí, zato u nás najdete 55 nositelů příjmení Liebezeit/Liebezeitová. Rozšířené je toto rodové jméno také v Německu. Znamená pravděpodobně přesně to, co v něm slyšíme, tedy německé Liebe + Zeit, tedy „lásky čas“. V němčině nacházíme i další podobná složená příjmení, např. Liebetanz, které označovalo někoho, kdo miluje tanec.

Provázejí Iva Bendová a Jan Kovařík.

Příjmení Petřík je běžné, dnes jej nosí 4 649 obyvatel. Je motivačně průhledné, jedná se o zdrobnělinu rodného jména Petr. To je řeckého původu a znamená „skála“, „skálopevný“. Sv. Petr byl apoštol a první římský biskup, kromě něj uctívá katolická církev i velké množství dalších světců jménem Petr, což přispělo k rozšíření tohoto rodného jména.

Příjmení Havlin vzniklo z rodného jména Havel. To je latinského původu (Gallus) a znamená „obyvatel Galie“. Dnes u nás žijí jen 3 muži s formou Havlin, běžnější je podoba Havlina, kterou nosí 111 mužů (nejvíce jich najdeme v Poděbradech). Přechýlené Havlinová používá 121 žen. Máte i příjmení Havlín, které má 1 321 obyvatel ČR.

Příjmení Zona odborné publikace neuvádějí. V ČR ho v současnosti nosí 101 mužů a žen, většina z nich žije v Olomouci, Přerově a Kroměříži. Patrně mohlo vzniknout z moravského nářečního apelativa zona ve významu „pleva“ nebo „nečisté obilí“. Máte i příjmení Pleva.

Provázejí Iva Bendová a Jan Kovařík.

Dobrava Moldanová vykládá příjmení Lehečka jako zdrobnělinu z adjektiva leheký ve významu „lehký“. Adjektivum lehký se ve vztahu k člověku používalo ve staré češtině k označení mírného, vlídného, shovívavého chování, ovšem stejně tak mohlo být součástí složenin jako lehkovážný, lehkomyslný. Patří tedy do kategorie pojmenování podle povahy. V současnosti nosí příjmení Lehečka/Lehečková 485 osob.