Příjmení Masaryk vzniklo jako zdrobnělina z nářečního výrazu masar, které označovalo „řezníka“. Jedná se tedy o pojmenování podle povolání. Máme i příjmení Řezníček. V současnosti nosí příjmení Masaryk/Masaryková 296 osob.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

České příjmí Maňák máme doloženo již z roku 1386. V současnosti jej nosí 1 968 obyvatel. Tradičně se vykládá jako příjmení matronymické, tedy odvozené ze jména matky nebo manželky Marie, které se říkalo Máňa. Obdobně máme příjmení Mařák z Máří, Apoleňák z Apolena, Manďák z Manda (neboli Magdalena) apod. V minulosti mohlo být zapsáno též jako Maniak (-i- tu bylo kvůli měkčení).

Příjmení Rolenc vzniklo nejspíše z rodného jména Lorenc s přesmykem -l- ˃ -r-. Lorenc je německá podoba latinského rodného jména Laurentius neboli česky Vavřinec, které znamená „pocházející z města Laurenta“, případně přeneseně „vavřínem ověnčený“, „vítězný“ (laurus je totiž „vavřín“). Nejvíce nositelů příjmení Rolenc dnes žije v Prostějově, celkem jich v evidenci obyvatelstva napočítáme 291.

Nejvíce nositelů příjmení Polčík/Polčíková žije ve Veselí nad Moravou, celkem jich u nás najdeme 67. V polštině je příjmení Połczyk, které se vykládá z německého osobního jména Polc, jež vzniklo z rodného jména Baltazar, popř. z rodných jmen začínající na Bald-. Též v češtině je doloženo příjmení Polcík, které podle Dobravy Moldanové pochází z německého osobního jména Balzer, které vzniklo z Baltazar.

Provázejí Iva Bendová a Jan Kovařík.

Příjmení Kolzrt/Kolzrtová je opravdu výjimečné, nosí ho 1 muž a 2 ženy. Snad mohlo vzniknout ze středohornoněmeckého kalzen, tj. „punčochy“, nebo kolse, tj. „kalhoty“. Jednalo by se o příjmení pro výrobce podle vyráběného zboží. Další možný výklad by byl z apelativa Kolze, což je starý severoněmecký výraz pro „klábosení, žvanění, tlachy“. Byla by to tedy přezdívka pro mluvku.

Příjmení Seidel se vykládá jako odvozenina z německého rodného jména Siegfried. Podle Josefa Beneše je další možný výklad ze staroněmeckého sîde, tj. „jemné hedvábí“, tedy jako označení pro někoho, kdo vyráběl látky nebo s nimi obchodoval. Staré německé apelativum sîdel označovalo žejdlík, i z něj by bylo možné příjmení Seidel odvodit. Jako příjmí je doloženo již z roku 1399.

Příjmení Ranš bychom snad mohli vykládat ze starého osobního jména Braniš jako jeho výslovnostně zjednodušenou (redukovanou) podobu. Doložena máme též stará slovanská jména jako Branislav, Branisúd apod. V současnosti žije v ČR 100 obyvatel s příjmením Ranš/Ranšová.

Provázejí Iva Bendová a Jan Kovařík.