U příjmení Hešlar je klíčové znát původ rodiny. V ČR dnes žijí 3 muži jménem Hešlar a 9 žen s přechýleným Hešlarová. České slovníky toto příjmení nevykládají. Z oblasti Lodže je doloženo židovské příjmení Heschler pocházející z jidiš rodného jména Hešl, které vzniklo jako domácká podoba rodného jména Jehošua.

Připravili a provázejí Jan Kovařík a Iva Bendová.

Příjmení Drašar je patrně počeštěným německým příjmením Drescher. To pochází ze středohornoněmeckého drëschen, tj. „mlátit (obilí)“, a patří tak do kategorie pojmenování podle povolání. V ČR dnes žije 275 nositelů příjmení Drašar a Drašarová.

Příjmení Zita snad stejně jako Zíta souvisí s apelativem zeť, což bylo ve staré češtině i označení pro švagra. Formu Zita/Zitová nosí 626 osob, tvar Zíta/Zítová má 573 obyvatel.

Richter patří mezi nejčastější německá příjmení u nás. Podobu Richter nosí 3 907 mužů, formu Richtr 753, přechýlené Richterová má 3 681 žen a Richtrová 955. Vzniklo většinou z německého apelativa Richter, tj. „soudce“ nebo také „starosta obce“, v češtině rychtář. V některých případech snad mohlo být podle Josefa Beneše odvozeno i z Richt, což je odvozenina z rodného jména Richard.

Připravili a provázejí Jan Kovařík a Iva Bendová.

Příjmení Tomaj/Tomajová u nás nosí 17 osob, 10 jich pak užívá podobu Tomai/Tomaiová. Je doloženo též na Slovensku, kde se vykládá z rodného jména Tomáš. Stejně byla utvořena např. slovenská příjmení Mikulaj z Mikuláš, Gabaj z Gabriel, Rafaj z Rafael apod. Domnělé italské kořeny rodiny by prokázal jedině genealogický výzkum. V italštině se Tomai nevyskytuje, ale používá se tu příjmení Tomei, které se vykládá z rodného jména Tommaso (Tomáš) nebo Bartolomeo (Bartoloměj).

Příjmení Gacík je doloženo v polštině, kde se vykládá různě. Mohlo vzniknout z praslovanského slovesa gatati, tj. „hádat“, „věštit“, dále ze staropolského slovesa gatać, tj. „mluvit“, někdy snad i ze staroslovanského gatiti či staropolského gacić s významem „utěsnit“, „přehradit“. Snad by byla možná souvislost i polským apelativem gac, tj. „netopýr“.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Voleský vzniklo podle Dobravy Moldanové patrně zjednodušením původního Volešský. Označovalo někoho, kdo přišel z obcí jménem Olešná, Olešnice, Olešno apod. V současnosti nosí příjmení Voleský/Voleská 388 osob.