Příjmí Ryška je doloženo již z roku 1559. Dnes je rozšířené, nosí ho 1 352 obyvatel, nejvíce jich žije v Ostravě. Vzniklo z adjektiva ryšavý. Máme řadu příjmení, která se vztahovala k zrzavým vlasům svých nositelů, protože ty byly mezi tehdejším obyvatelstvem velmi nápadné ‒ je Ryšavý, Ryšánek, ale také Rudý, Rezek, Zrzavý, Zrzek apod.

Macků byl patrně syn muže jménem Macek. To je jméno, které vzniklo z domácké podoby rodného jména Matěj. V současnosti nosí příjmení Macků 874 osob, je považováno za genderově neutrální, a proto se nepřechyluje, podobu Macků tak nosí muži i ženy. Pojmenování tohoto typu patří mezi nejstarší příjmí vůbec (máme např. historické záznamy: Štěpán syn Havlů; Jakub jinak Kuba Vaňků apod.).

Připravili a provázejí Jan Kovařík a Mirek Vaňura.

Příjmení Farana je rozšířené v Polsku, kde se vykládá z apelativa fara, které má v polštině stejný význam jako v češtině, tj. „farní budova“ či „farní úřad“. Patrně označovalo někoho, kdo pracoval na faře nebo žil v její blízkosti. U nás žije nejvíce nositelů příjmení Farana/Faranová je oblasti Karviné, Havířova a Třince, celkem jich v ČR můžeme potkat jen 84.

Předpokládáme, že příjmení Tichai vzniklo chybným zápisem příjmení Tichý/Tichej. To je doložené jako příjmí už od počátku 15. století. Mohlo být motivováno povahou původního nositele, přídavné jméno tichý přitom mělo ve staré češtině množství významů, vedle „tichý, pokojný“ také „dobromyslný“, „pokorný“ apod. Příjmení Tichý může pocházet i z první části složeného osobního jména Tichomír, Tichoslav apod.

Příjmení Kostka mohlo být původně přezdívkou vášnivého hráče, ale mohlo být také přezdívkou hubeného kostnatého člověka (srov. příjmení Kostečka, Kostík, Kostílek, Kostinec, Kostina atd.). Je to příjmení běžné, dnes jej nosí 1 579 mužů a 1 651 žen.

Německé příjmení Amler bylo odvozeno z německého rodného jména Amalhar či Amelrich, popř. podle Josefa Beneše i ze středohornoněmeckého ampel, tj. „lampa“, jako označení výrobce kovových lamp. V současnosti u nás žije 200 nositelů příjmení Amler a Amlerová, nejvíce jich najdeme v Praze a v Rakovníku.

Připravili a provázejí Jan Kovařík a Iva Bendová.

Příjmení Merta vzniklo z Märt, tj. německé nářeční podoby rodného jména Martin. Příjmení Merta je běžné, dnes jej používá 2 422 obyvatel, nejvíce jich žije v Ostravě, Praze a Frýdku-Místku.

Dnes nosí příjmení Honzárek/Honzárková 56 obyvatel, nejvíce jich najdeme v Havlíčkově Brodě. Vzniklo z domácké podoby rodného jména Jan, tedy Honza. Jan je rodné jméno hebrejského původu a vykládá se jako „bůh je milostivý“, popř. „bohem daný“, „milostivý boží dar“. Rodné jméno Jan u nás bylo a je rozšířené, je to jméno hned několika světců, nejoblíbenějšími byli jistě sv. Jan Křtitel, sv. Jan Evangelista nebo český světec sv. Jan Nepomucký.