Slovenské příjmení Koliščák patrně souvisí s apelativem koliščo, tj. „koliště“ neboli „volné prostranství před hradbami“ nebo také „místo, kde se konal zápas, zápasiště“. Příjmení se tak mohlo vztahovat k místu bydliště, nebo označovat nějakého bojovníka. V ČR ho dnes nosí jen 14 osob. V češtině máme též obdobné příjmení Koliš, které se ale vykládá z rodného jména Mikoláš.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Játy se vyskytuje na Slovensku, u nás podle evidence obyvatelstva nikoli, v ČR je však příjmení Játi. Slovenské zdroje jeho výklad bohužel neuvádějí. Je to jméno s velkým otazníkem. Slovenská příjmení zakončená na -y nebo -i byla často odvozená z rodných jmen, jednalo se o pojmenování synů jménem otce, ovšem rodné jméno se základem Ját- žádné nemáme.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Výklad příjmení Kakos vás asi nepotěší, patří do skupiny pojmenování vulgárních, je odvozeno ze slovesa kakat podobně jako např. Kakáč, Kakala nebo Kakas. Dnes nosí příjmení Kakos a Kakosová 246 osob.

Máme apelativum zadina, které znamená „odpad při mlácení a čištění obilí“ (srov. např. příjmení Pleva). Příjmení Zadina však mohlo vzniknout i jako označení někoho, kdo bydlel v zadní části vsi. V současnosti ho nosí 714 obyvatel, nejvíce jich můžeme potkat v Havlíčkově Brodě.

Antonín Kotík vykládal příjmení Pihlík jako „pihovatý“. Je to tedy pojmenování motivované vzhledem původního nositele. Máme i příjmení Píha. Podle evidence obyvatel u nás žije jen 21 osob s příjmením Pihlík/Pihlíková.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Sůva je nářeční tvar apelativa sova. Příjmení Sůva tak patří mezi pojmenování ptačí. V současnosti ho nosí 708 osob. Mohlo být motivováno nějakou podobností se sovou, nebo i domovním znamením (v Praze byl např. dům U Sovy i dům U Sůvy). Dobrava Moldanová uvádí též apelativum sůva ve významu „nepodařená houska“, pak by se jednalo asi o přezdívku pro pekaře.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.