Příjmení Jerman snad podle Josefa Beneše vzniklo počeštěním německého rodného jména German nebo Hermann, možný by snad byl i výklad z rodného jména Jiří. V současnosti u nás žije 296 nositelů příjmení Jerman/Jermanová, nejvíce jich najdete v Kladně.

Příjmení Hejný patří do kategorie pojmenování z oblasti vojenství a strážní služby, jak ji nazval Jan Svoboda. Máte i další příjmení jako Myslivec, Polesný, Fořt či Lesníček. Hejný byl tedy hajný, dozorce v lese. Je to příjmení běžné, dnes jej u nás nosí 1 399 osob.

Nedbálek byl někdo nedbalý, tedy „nepečlivý“, „málo dbalý“, „nepozorný“. Sloveso nedbat má i význam „nevšímat si, ignorovat“. V evidenci obyvatelstva je zaznamenáno 366 jeho nositelů, nejvíce jich žije ve Zlíně.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Podle Dobravy Moldanové pochází příjmení Caha a Cáha z německého zähe ve významu „houževnatý“, „tuhý“. V češtině je doloženo zastaralé přídavné jméno cáhovitý, které také pochází z němčiny a znamená „mající tuhá vlákna“. Příjmení Caha a Cahová je rozšířené zvl. v oblasti Třebíče a Jihlavy, celkem je u nás nosí 1 490 obyvatel.

Příjmení Trgala vzniklo nejspíše z příčestí minulého nějakého slovesa. Na Valašsku znamená tragať sa „líně jíti“ a máme tu apelativum tragal ve významu „trakař“, na Hané je pak nářeční sloveso tragat ve významu „někoho někam strkat“, v Bernolákově slovníku slovenštiny je zachyceno sloveso trgati, tj. „trkati“. Záleží tedy na původu rodiny. Dnes nosí příjmení Trgala/Trgalová 25 osob.

Bědajánek je krásnou ukázkou složeného příjmení. Znamená přesně to, co slyšíme ‒ je v něm citoslovce běda a zdrobnělina rodného jména Jan, tedy Janek/Jánek. Patrně se jednalo o původní přezdívku Jana, který často bědoval, nebo kterému se stalo nějaké neštěstí. Dnes jej používá jen 9 obyvatel.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Tělupil je s velkým otazníkem, museli bychom vidět starší způsoby zápisu, abychom dokázali určit, co bylo jeho skutečným východiskem. Na první pohled vypadá jako větné příjmení vztahující se k pití podobně jako např. Nepil, Rádpil nebo Pivoda. Těžko říct, co by ovšem pak znamenala ona první část (těl-). Snad by ovšem bylo možné, že se ono -pil do příjmení dostalo až vlivem lidové etymologie, případně snahou o vylepšení jména.

Příjmení Klimeš vzniklo ze slovanské podoby rodného jména Klement, -i- se do jména dostalo vlivem řečtiny, přes niž bylo toto rodné jméno latinského původu do češtiny přejato. Klement či Kliment se vykládá jako „vlídný“, „milostivý“, „laskavý“, „smírný“. Sv. Klementovi byl zasvěcen nejstarší kostel v Čechách, rotunda na Levém Hradci. V současnosti žije v ČR 6 449 nositelů příjmení Klimeš/Klimešová.