Příjmení Převrátil vzniklo ze slovesa převrátit se, tj. „obrátit se na jinou stranu“, „změnit se“ a zejména „změnit víru“. Mohlo se tedy jednat o původní pojmenování pro konvertitu, nebo mohlo být jméno motivováno nějakou událostí. Dnes nosí příjmení Převrátil/Převrátilová 471 obyvatel.

Rejnoha je podle Josefa Beneše složené větné příjmení, a to ze slovesa rejdit a apelativa noha. Nejspíše se jednalo o původní přezdívku pro někoho neposedného, čile se pohybujícího nebo někoho, kdo rád tančí. Máme i příjmení Stavinoha. Podobu Rejnoha dnes podle evidence obyvatelstva už nepoužívá nikdo, ale žije u nás 28 osob s příjmením Reinoha/Reinohová.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Dudych a Dudycha a vykládá Dobrava Moldanová z apelativa duda, tj. „dudák“, popř. ze slovesa dudat, tj. „hrát na dudy“. Jako další možnost uvádí výklad z označení ptáka dudka. Příjmení by tedy mohlo být ptačí, nebo by mohlo být pojmenováním pro hráče na dudy. Formu Dudych dnes nosí jen 7 mužů, běžnější je příjmení Dudycha, které používá 89 mužů, přechýlené Dudychová se může vztahovat k oběma z nich a má ho 98 žen.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Lešák se vykládá z apelativa leš, tj. „včelí úl“, popř. z apelativa leš ve významu „drobné dřevěné uhlí“. Lešák tedy mohl být lesní včelař, nebo uhlíř. Možný by byl snad i výklad z rodného jména Aleš nebo Alexandr. Dnes u nás žije 274 nositelů příjmení Lešák/Lešáková.

Příjmení Brabec máme doloženo jako příjmí již z roku 1405. Dnes je to jméno běžné, nosí ho 6 239 obyvatel, zatímco variantu Vrabec používá pouze 2066 osob. Pochází z apelativa vrabec (nářečně brabec), patří tedy mezi příjmení ptačí. Mohlo být motivováno vlastnostmi, nebo mohlo být odvozeno i z domovního znamení (např. v Praze stával dům U Vrabce).

Příjmení Kulich patří mezi ptačí, vzniklo z apelativa kulich, tj. „sýček“, lidově též „sluka lesní“. Nejvíce nositelů příjmení Kulich/Kulichová žije v Praze, celkem jich v ČR můžete potkat 1249.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Candra se vykládá z rodného jména Alexandr. To je řeckého původu a znamená „obránce mužů“. Příjmení Candra by snad podle Josefa Beneše mohlo vzniknout i z názvu ryby ‒ z německého Zander, tj. „candát“. Nejvíce nositelů příjmení Candra/Candrová žije v Českých Budějovicích, celkem jich v evidenci obyvatelstva najdete 213.