Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Vybíral vzniklo z příčestí minulého slovesa vybírat. Máte i příjmení Vybral. Zatímco dokonavé sloveso vybrat značí jednorázovou akci, sloveso vybírat znamená činnost opakovanou, a příjmení proto patří spíše do kategorie pojmenování podle vlastností (byl vybíravý), popř. mohlo souviset s povoláním (měl na starosti výběr něčeho). Vybíral je příjmení běžné, nosí jej 2 846 obyvatel.

Příjmení Vosáhlo vzniklo ze slovesa osáhnout, tj. „ohmatat“. Ale co nebo koho původní nositel příjmení Vosáhlo osahával, to už vám onomastika neřekne. Jaromír Spal se domníval, že by se mohlo jednat o přezdívku pro kapesního zloděje, odtud pak i význam slovesa vošáhnout „ošidit“.  Dnes jej nosí 1 079 osob.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Lahola je nejspíše odvozené ze slovesa, je ovšem otázkou, ze kterého, podle Antonína Kotíka vzniklo z laholiti, tj. „lahoditi“, podle Jana Svobody spíše z hlaholiti, tj. „hlučně zníti“. Nejvíce obyvatel s příjmením Lahola/Laholová dnes žije v Uherském Hradišti, celkem jich u nás můžete potkat 88.

Zakončení na -ic odkazuje k rodině Tyšlů. Příjmení Tischl vzniklo patrně jako zdrobnělina z apelativa Tisch, tj. „jídelní stůl“. Máte i české příjmení Stolek, stejně jako řadu dalších vzniklých z názvů nábytku jako Lavička, Komoda, Židla apod. Příjmení Tyšlic/Tyšlicová dnes nosí jen 18 obyvatel.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Složil/Složilová dnes nosí 290 obyvatel, nejvíce jich žije v Přerově. Vzniklo z příčestí minulého slovesa složit, to je jasné. Sloveso složit má však mnoho různých významů. Složil mohl být někdo, kdo „položil, navrstvil něco na sebe“, „něco sundal (např. z vozu)“, nebo kdo „něco sestavil“. Složit zvíře znamená „skolit“ ho, ale složit zbraň je „vzdát se“, stejně tak můžeme složit např. úřad nebo svou víru neboli „zříci se něčeho“.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Škubna/Škubnová dnes používá 37 osob. Snad souvisí stejně jako Škubla či Škubník se slovesem škubat, tedy „trhat něco“ (např. škubat huse peří), popř. „trhavě se pohybovat“. Mohlo by tedy patřit do kategorie příjmení podle povolání, při kterém se něco škubalo, nebo mohlo být motivováno fyzickými vlastnostmi jako pojmenování pro někoho, kdo sebou škubal.