Příjmení Ausobský nejspíše označovalo někoho, kdo pocházel z obce Úsobí. To je název, který obec nese až od roku 1920, předtím se nazývala Ousobí. V příjmení Ausobský se zachoval starší pravopis, kdy -ou- bylo zapisováno jako -au-. Dnes jej nosí 4 muži a 8 žen. Formu Ousobský a Ousobská pak používají 4 obyvatelé ČR.

Příjmení Braslavec podle Miloslavy Knappové patrně označovalo někoho, kdo pocházel ze Zbraslavi. Je to příjmení vzácné, které nosí jen 19 obyvatel ČR. Podobu Zbraslavec přitom nepoužívá nikdo.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Dobrava Moldanová vykládá příjmení Hlasivec z apelativa hlas, jako označení pro hlídače, který měl hlásit případný útok, požár apod. Jako pravděpodobnější se však ze slovotvorného hlediska jeví výklad z místního jména Hlasivo ‒ podobně jako u příjmení Palivec z místního jména Palivo, Hrachovec z Hrachov, Karlovec z Karlov, Kotěšovec z Chotěšov apod. V současnosti u nás žije 8 mužů s příjmením Hlasivec a 15 žen s přechýleným Hlasivcová.

Příjmení Panovský je typické pojmenování podle místa původu, v tomto případě z obce Pánov. Obce s tímto názvem leží v ČR hned dvě, jedna u Hodonína a druhá u Velké Bíteše. Jiný možný výklad, který nacházíme např. ve slovníku polských příjmení u jména Panowski, je z apelativa pán, popř. z rodného jména Pankrác. V současnosti u nás žije 89 mužů s příjmením Panovský a 77 nositelek příjmení Panovská.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Mertens vzniklo nejspíše z německé nářeční podoby rodného jména Martin, tj. Mertan. To je latinského původu a znamená „zasvěcený bohu Martovi“, přeneseně „bojovný“. V současnosti nosí příjmení Mertens a Mertensová 48 obyvatel.

Příjmení Pokluda je rozšířené zvláště ve Frýdku-Místku a v Ostravě, celkem žije v ČR 624 jeho nositelů. V sousedním Polsku je doloženo z roku 1722, vykládá se tu ze slovesa pokludzić, tj. „uklidit“, „upravit“. Patrně se tedy jedná o pojmenování podle povolání nebo činnosti.

Příjmení Löwenstein je obyvatelské, odvozené z místního jména Löwenstein. Takto pojmenovaných obcí leží v Německu hned několik. U nás je dnes toto příjmení vzácné, nosí jej jediný muž a 4 ženy.

Příjmení Hladký je motivačně průhledné, vzniklo z přídavného jména hladký. Patří do kategorie pojmenování podle vlastností ‒ mohlo se vztahovat jak ke vzhledu (hladký je „holý“, „neochlupený“), nebo k povaze (hladký byl ve staré češtině „mírný“, „přívětivý“, „laskavý“, „příjemně působící“, „hezký“). Nejvíce osob s příjmením Hladký a Hladká žije v Brně, celkem jich u nás můžete potkat 2 695.