Příjmení Hrůzek se vykládá z apelativa hrůza, tj. „strach“, došlo přitom k přechodu k mužskému rodu. Příjmí Hrůza máme doloženo již z roku 1396 a máme i příjmení Strach. Dalším možným východiskem bylo odvození z rodného jména Hroznata. V současné době u nás žije 190 nositelů příjmení Hrůzek a Hrůzková, nejvíce jich najdete ve Frýdku-Místku.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Toksa nosí jen 15 obyvatel. Je to jméno s velkým otazníkem. Odborná literatura jej neuvádí. Příponou -sa se tvořila jména ze sloves, příjmení Toksa by snad mohlo být odvozeno ze slovesa tokat, tj. „křičeti jako tetřev v době páření“, a vztahovalo by se patrně k hlučnosti původního nositele. Podle Jany Matúšové by snad příjmení Toks mohlo pocházet z německého apelativa Dachs, tj. „jezevec“.

Vladimír Mates dával do souvislosti příjmení Dekoj a staročeské osobní jméno Ďaka (s přivlastňovací příponou -oj). Není podle něj vyloučen ani výklad z ruského дикий, tj. „divoký“, podle duševních vlastností původního nositele. Bylo by třeba vidět starší zápisy jména, třeba by nám to napovědělo o jeho původu více. V současnosti u nás žije 90 nositelů příjmení Dekoj a Dekojová.

Příjmení Krutský je obyvatelské, vzniklo z místního jména Kruty, stejně jako příjmení Krucký a Krutovský. V okrese Kolín leží obce Horní a Dolní Kruty. Suché Kruty jsou starý český název pro obec Dürnkrut v Dolních Rakousích. V současnosti u nás žije 417 osob s příjmením Krutský a Krutská.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

České příjmení Pliska patří nejspíše mezi ptačí. Nářečním apelativem pliska bývá označován „pták konipas“, nebo „sýkora babka“. V současnosti nosí příjmení Pliska a Plisková 662 obyvatel ČR, nejvíce jich žije ve Vyškově.

Příjmení Vaštík/Vaštíková dnes nosí 127 obyvatel. Je nejspíše jednou z mnoha odvozenin z rodného jména Václav. To je české jméno slovanského původu, které znamená doslova „více slavný“.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Ircing je patrně obyvatelské, odvozené z místního jména obce Irsing v Horním Bavorsku, Irsingen ve Středních Francích nebo Irrsingen v Polském Slezsku. Dnes nosí toto příjmení 46 obyvatel ČR.