Ve staré češtině označovalo apelativum šaršún „dlouhý meč“. Příjmení Šaršon tak mohlo patřit zbrojíři, který takové meče vyráběl, nebo bojovníkovi, který je používal. Nejvíce nositelů příjmení Šaršon/Šaršonová žije v Boskovicích, celkem jich v ČR můžeme potkat 83.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmí Babák máme doloženo již z roku 1401 (Václav Babák z Horek). Dnes je to příjmení rozšířené, nosí ho 703 obyvatel. Patrně tak byl označován člen rodiny porodní báby, případně též ustrašenec či bubák (babák je podle slovníku Josefa Jungmanna strašidlo mající podobu zahalené bublající osoby).

Příjmení Vicány vzniklo z rodného jména Vincenc, popř. možná i z Václav. Nejvíce nositelů tohoto příjmení žije v Trhových Svinech, celkem jej nosí 51 osob, přechýlené Vicányová používají jen 4 ženy a 28 žen má podobu Vicánová.

Voborník byl podle Dobravy Moldanové „správce obory“. Původně znamenalo apelativum obora „ohradu“, později „ohrazený les pro vysokou zvěř“. Máme též místní jméno Obora. Voborník/Voborníková je příjmení běžné, dnes jej nosí 1 189 osob. Podobu Oborník/Oborníková pak používá 215 obyvatel.

Příjmení Tolde vzniklo patrně z německého rodného jména Berchtold. Dnes nosí toto příjmení 18 mužů, 17 žen používá přechýlenou podobu Toldeová.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Dobrava Moldanová řadí příjmení Buňata k příjmení Buna, které snad vzniklo z rodného jména Budivoj. To je slovanské jméno, které lze vyložit jako „ten, kdo probouzí (povzbuzuje) vojsko“, popř. „povzbuzuj, probuď vojsko“. Příjmení Buňata by případně mohlo souviset i s nářečním apelativem buňa, tj. „hlupák“. Pak by patřilo mezi pojmenování podle vlastností. V evidenci obyvatelstva dnes najdeme 254 nositelů příjmení Buňata/Buňatová.

Příjmení Semmler bylo patrně označením pro mlynáře nebo pekaře, který pekl pečivo z bílé mouky. Pochází ze středohornoněmeckého apelativa semel, tj. „jemná pšeničná mouka“, „bílý chléb“, „houska“. Dnes jej nosí 61 osob.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.