U příjmení Lego bychom potřebovali více informací o původu rodiny. Podařilo se nám jej dohledat ve slovníku polských příjmení, kde se vykládá ze slovesa legać, tj. „lehnout“ nebo „padnout“. Mohli bychom spekulovat i o možné souvislosti s latinskými slovesy legere, tj. „číst“, nebo legare, tj. „vyslat“, „poslat“. V současnosti nosí příjmení Lego jen 16 mužů, máme i příjmení Lega, které používá 26 mužů, přechýlenou podobu Legová pak má 33 žen.

Příjmení Kreutzer nejspíše pochází z německého apelativa Kreuz, tj. „kříž“, které nacházíte i v mnoha místních jménech obcí, odkud mohl původní nositel tohoto jména pocházet. Snad by byl možný výklad i ze středohornoněmeckého kriuzer, tj. „křižák“, popř. z Kreuzer, tj. „krejcar“ neboli drobná mince, na které byl vyobrazený kříž. Dnes nosí příjmení Kreutzer a Kreutzerová 135 obyvatel ČR, nejvíce jich žije v Brně a ve Vyškově.

Markvart bylo středohornoněmecké rodné jméno. Vykládá se z mark, tj. „pohraniční území“, a wart, tj. „strážce“. Příjmení Markvart tedy vzniklo z tohoto rodného jména. V současnosti jej nosí 757 obyvatel, nejvíce jich žije v Praze.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Ve španělštině je apelativum bruja s významem „čarodějnice“ ‒ abychom však mohli posoudit, zda je možné, že příjmení Bruja pochází z něj, museli bychom vědět něco o původu rodiny. Nejsou-li předci bezpečně doložení ve Španělsku, pak je nutné hledat motivaci jinde. Např. v Polsku je doloženo příjmí Bruj již z roku 1455 a nacházíme tu i řadu dalších odvozenin, jako je Brujak nebo Brujenko. Tato polská příjmení se vykládají ze slovesa brujić, tj. „bzučet“ nebo „skučet“.

Antonín Kotík ztotožňoval příjmení Fáměra a Cháměra. To vykládal z apelativa chám, tj. „postroj na koně“, ale také „člověk hrubý, jako bývají lidé s koňmi zacházející“. Jedná se tedy patrně o pojmenování podle povolání nebo podle povahy. V současnosti u nás nosí příjmení Faměra/Faměrová 122 osob, formu Fáměra nepoužívá nikdo.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Háva má několik možných výkladů. Mohlo být odvozeno z rodného jména Havel. To je latinského původu (Gallus) a znamená „obyvatel Galie“. Poustevník sv. Havel ve středověku patřil k oblíbeným světcům a v Čechách mu bylo zasvěceno několik desítek kostelů. Staročeské apelativum háva znamená „ohava“. Příjmení mohlo vzniknout i ze staročeského slovesa havati, tj. „planě mluviti“, či z nářečního havotati, tj. „hlučeti“.

Příjmení Morstein patrně vzniklo z německého apelativa Moorstein, které označovalo zvláštní druh železné rudy, která se nacházela v močálovitých půdách. Šlo tedy nespíše o označení člověka, který se zabýval získáváním takové železné rudy. Dnes u nás žije 67 nositelů příjmení Morstein/Morsteinová.

Příjmení Kotaška vykládá Dobrava Moldanová stejně jako Kotásek nebo Kotana z rodného jména Chotěbor nebo Gottfried. Podle evidence obyvatelstva, kterou spravuje Ministerstvo vnitra, u nás dnes žije 203 nositelů příjmení Kotaška a Kotašková, nejvíce jich je v Praze.