Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

U příjmení Véle bychom potřebovali více informací o původu rodiny. Máte obdobné příjmení Vela, které snad pochází z rodného jména Velislav, Velemír apod. Forma Véle však mohla vzniknout i počeštěním německého příjmení Welle. To se vykládá ze středohornoněmeckého wëlle, tj. „bavlník“ (souvisí s povoláním), nebo z dolnoněmeckého Welle ve významu „pramen, zřídlo“ (podle místa bydliště) či z místního jména Welle, Wellen (několik takto pojmenovaných obcí leží v Sasku a Hesensku).

Bylo by třeba vidět staré matriční záznamy, ale zdá se, že by se mohlo jednat o počeštěný zápis německého Sonnig, tj. „slunečný“, „jasný“, s koncovým -a jako u příjmení Fišera. Máte i příjmení Sonnenschein, tj. „sluneční svit“. Nejvíce nositelů příjmení Zonyga žije v Břeclavi, celkem jich v evidenci obyvatelstva najdete 123.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Ráftl mohlo snad původně vzniknout jako přezdívka pro mlynáře z německého apelativa raft, což byl mlynářský výraz pro to, co si mlynář odcizí, odloží stranou. Přípona -l je deminutivní (zdrobňující). Další možný výklad předpokládá přesmyčku Rafflt > Raftl. Původní forma Raffl s přisunutým -t (tedy Rafflt) snad vznikla z rodného jména Raphael. Bylo by však třeba vidět starší matriční doklady, aby se tato domněnka potvrdila.

Příjmení Ralaus asi souvisí stejně jako německá příjmení Rall, Ralle se slovesem rallen, tj. „dělat hluk, hlučet“, také „pobíhat (kolem něčeho)“, „potloukat se“ apod. Jde tedy nejspíš o původní označení neklidného, hlučného člověka. Druhá část příjmení -aus není jasná. Může se velmi nejistě předpokládat, že Ralaus bylo původně větné příjmení ze sousloví *„ich ralle aus“ ve významu „vyběhnu ven“ apod.; sloveso ausrallen ale není doloženo.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

U Josefa Beneše nacházíte výklad příjmení Trenz z rodného jména Thränhardt, ovšem s otazníkem. Německý slovník příjmení od Kohlheimových vykládá příjmení Trenz ze spojení Sankt Lorentz, tedy sv. Vavřinec. Pokud by bylo bezpečně doloženo, že předek rodu bojoval pod velením barona Trencka ve válce o rakouské dědictví (1740‒1748), pak by se dalo uvažovat i o tom, že začal být nazýván podle svého velitele (obdobně jsme vykládali i příjmení Banýr nebo Kec).

Příjmení Permedla dnes nosí 52 obyvatel. Snad by mohlo pocházet z německého Berg, tj. „kopec, hora“, a německého mahd zde ve významu „louka, užívaná k sečení a sušení sena zvl. v lese nebo na horách“ s nářeční zdrobňující příponou -la, dohromady tedy Bergmähdla neboli „malá horská louka, kde se sušilo seno“. Jde tedy zřejmě o příjmení podle místa bydliště.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.