Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Odborná literatura příjmení Plandor neuvádí. Potřebovali bychom více ověřených informací o původu rodiny a vidět starší matriční záznamy. Zřejmě se jedná o zkomolenou podobu příjmení Flander, které se vykládá ze jména země Flandry, což bylo dříve samostatné panství, dnes ležící částečně v Belgii, Francii a Nizozemsku. Zkomolená podoba Plandor mohla vzniknout v češtině na základě původního (nářečního) znění jména. Jedná se tedy o příjmení podle původu.

Výklad ze slova Winzer, tj. německy „vinař“ zřejmě nelze zcela vyloučit hlavně proto, že příjmení Vajčner se vyskytuje především na jižní Moravě, jako východisko příjmení by se ale musela předpokládat nějaká hláskově specifická nářeční podoba slova Winzer. Hláskově odpovídá podobě příjmení nejvíc jiné východisko, totiž Weizner, což byla v německé myslivecké řeči „koroptev“. Pak by šlo zřejmě o jméno někoho, kdo lovil koroptve, popř. je rád jedl apod.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Tomaides vzniklo z rodného jména Thomas, tedy Tomáš, s latinskou příponou -ides, kterou se tvořila tzv. patronymická pojmenování, označuje tedy „syna osoby jménem Thomas“. Stejně vznikla i příjmení jako Abrahamides, Bartolomeides, Simonides, Štefanides apod. V současnosti nosí příjmení Tomaides 49 obyvatel ČR.

Antonín Kotík zařadil příjmení Poncar do kategorie pojmenování z věcí mysliveckých a vojenských a uvedl jej vedle příjmení Pancíř. Patrně vzniklo z německého Panzer, tj. „brnění, pancíř“, jako příjmení pro výrobce pancířů, nebo někoho, kdo nosil brnění. V současnosti používá příjmení Poncar 104 mužů a 107 žen.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Domněle slovenská nebo maďarská příjmení Strémi ani Stremy se nám bohužel nepodařilo v dostupné literatuře dohledat. Zakončení na -i/-y měla někdy podle Milana Majtána maďarsky zapsaná příjmení odvozená z místních jmen. Na Slovensku jsme však obec jménem Strem/Strém nenašli. Jedna obec jménem Strem leží v Rakousku, blízko maďarských hranic. Snad by bylo možné, že původní nositel tohoto jména pocházel odtud.

Máte německé příjmení Ströbel (a to i v počeštěné podobě Štrébl), které se vykládá ze středohornoněmeckého strobel, tj. „kosmatý“, „rousnatý“, „kostrbatý“. Snad se jednalo o přezdívku pro někoho hodně zarostlého. Koncové -y je patrně ustrnulý genitiv přivlastňovací. Formu Štrébely nosí 12 obyvatel, pouze 3 ženy mají přechýlené příjmení Štrebelyová. Žije u nás též jediná paní Ströbelová.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.