Příjmení Veřmiřovský/Veřmiřovská dnes nosí 199 obyvatel, nejvíce jich žije Kopřivnici. Odborné příručky jeho výklad neuvádějí, respektive nacházíme v nich formy Vermiřovský a Vermírovský, které byly odvozeny z místního jména obce Verměřovice u Žamberka. Domníváme se, že příjmení Veřmířovský bude mít stejný původ. Označovalo nejspíše někoho, kdo z této obce pocházel.

Antonín Kotík vykládal příjmení Kresta ze slovesa kresliti, ovšem jako pravděpodobnější se jeví, že vzniklo buď ze středohornoněmeckého Khrest neboli Krist, jak uvádí Dobrava Moldanová, nebo že se jedná o jméno původem polské, odvozené ze staropolského krzest, tj. „křest“. V současnosti nosí příjmení Kresta/Krestová 653 obyvatel, nejvíce jich žije v Ostravě a Frýdku-Místku.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Klauzar se vyskytuje jen ojediněle v Německu a v USA. Je patrně obyvatelské, odvozené z místního jména obce Klause, odkud původní nositel jména snad pocházel. Případně mohlo vzniknout z německého apelativa Klause ve významu „strž“. Označovalo by pak někoho, kdo bydlel u strže. V evidenci obyvatel ministerstva vnitra ale žádného nositele příjmení Klauzar/Klauzarová v současnosti v ČR nenacházíme.

Příjmení Stiborek/Stiborková dnes nosí 90 osob, zatímco příjmení Ctiborek/Ctiborková má jen 9 obyvatel. Bylo odvozeno z rodného jména Ctibor. To je původem české jméno s významem „bojuj za čest“, popř. „čestný boj, česně bojující“.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Gall se vykládá z rodného jména Gallus. To je latinského původu a znamená „obyvatel Galie“, do češtiny bylo přejato jako Havel. Poustevník sv. Havel ve středověku patřil k oblíbeným světcům a v Čechách mu bylo zasvěceno několik desítek kostelů. Příjmení Gall dnes nosí 132 mužů, přechýlené Gallová, které používá 393 žen, se může vztahovat i k příjmení Galla.

Příjmení Topitzer/Topitzerová u nás v současnosti nosí jen 26 osob, nejvíce jich žije v Mostě. Objevuje se i v Rakousku. Odborné příručky jeho výklad neuvádějí a bez historických dokladů opravdu nevíme. Výskyt v Mostě nás přivádí ke spekulaci, zda příjmení nemůže být zkomoleninou Teplitzer, tj. někdo pocházející z Teplic (německy Teplitz).

Příjmení Koucký je variantou příjmení Koutský. Bylo motivováno buď místním jménem obce Kouty, Kout apod., nebo apelativem kout. Vzniklo tedy jako pojmenování podle místa bydliště ve zmíněných obcích nebo v „koutě“ vsi. V současnosti nosí příjmení Koucký/Koucká 1 375 obyvatel.

Příjmení Najman/Najmanová je běžné, nosí ho 2 086 obyvatel ČR. Vzniklo počeštěním (ve shodě s výslovností) německého příjmení Neuman. To patří mezi nečastější německá příjmení u nás. Označovalo nového usedlíka. Jeho českým ekvivalentem je Novák.