Antonín Kotík označil příjmení Fidrmuc za „jméno smyslu temného“. Snad lze souhlasit s Dobravou Moldanovou, která vykládá příjmení Fidrmuc jako německou složeninu s významem „Matěj (Motz) obchodující s peřím (Federn)“. V ČR dnes žije s tímto jménem 212 obyvatel.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Šebek je nejspíše odvozeno z rodného jména Šebestián, což je česká varianta původem řeckého jména Sebastian, které znamená „obyvatel Sebasty“. U nás se rozšířilo díky kultu sv. Šebestiána, což byl římský voják a mučedník, který začal být uctíván jako patron vojáků, střelců, hrnčířů, kartáčníků a obchodníků s kovovým zbožím, byl též pomocníkem proti moru, proto se často objevuje na morových sloupech.

Příjmení Zrůbek se vykládá ze slovesa zrúbit, tj. „osekat“. Patrně se tedy jednalo o pojmenování podle povolání. Je to též jméno několika samot u Sedlčan a u Milevska. Původní nositel příjmení odtud mohl pocházet. V současnosti nosí příjmení Zrůbek/Zrůbková 112 osob.

Příjmení Klomfar se vykládá ze středohornoněmeckého klamfer, tj. „klempíř“. Patří tedy do kategorie pojmenování podle povolání. Jako příjmí je Klomfar doložen z roku 1606. Dnes nosí toto příjmení 175 obyvatel ČR, nejvíce jich najdeme v Českých Budějovicích.

U příjmení Kidsberger bychom potřebovali vidět starší matriční záznamy. Lze předpokládat, že je to zkomolenina příjmení Kitzberger, které vzniklo z místního jména obce Kitzberg. Několik obcí toho jména leží v Německu. Původní nositel příjmení odtud patrně pocházel. Podle evidence obyvatel u nás v současnosti nikdo s příjmením Kidsberger/Kidsbergerová nežije. Příjmení Kitzberger/Kitzbergerová nosí 118 obyvatel ČR, běžné je též v Rakousku a v Německu.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Šrámek/Šrámková je běžné, v současnosti ho nosí 6 412 obyvatel. Bylo odvozeno ze zdrobněliny apelativa šrám. Jednalo se o pojmenování podle fyzického vzhledu.

Příjmení Rottr u nás nosí 12 mužů, běžnější je podoba Rotter, kterou používá 407 mužů, přechýlené podoby jsou Rottrová a Rotterová, ty má 429 žen. Možných výkladů je více. Podle některých pochází příjmení Rotter patrně z německého nářečního rot, tj. „paseka, mýtina“. Rott je též v Německu časté místní jméno (vyskytuje se též ve složeninách) a původní nositel příjmení Rotter mohl z některé z těchto obcí pocházet.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.