Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Doležal je odvozeno ze slovesa doležat nebo doležet, to má význam „uležet“, tj. „dojít“ (při vaření, nakládání, sušení), a také „dočkat se“. Prý se jednalo o přezdívku lenochů. Dnes žije v ČR 17 942 nositelů tohoto příjmení.

Příjmení Šárovec patrně vzniklo z přídavného jména šárový, tj. „křivý“, které se používalo v souvislosti s žílou rudy. Máme i místní jméno Šárovy u Napajedel, je možné, že odtud původní nositel tohoto jména pocházel. Dnes nosí příjmení Šárovec/Šárovcová 103 obyvatel.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Josef Beneš vykládal příjmení Piras ze starého německého názvu obce Březina u Kamenice nad Lipou. Původní nositel jména odtud patrně pocházel. V současnosti u nás žije jen 21 obyvatel s příjmením Piras/Pirasová. Je to ale také běžné příjmení v Itálii a vyskytuje se i ve Francii. Bylo by tedy nutné znát původ rodiny, abychom jej mohli správně interpretovat.

U příjmení Trela bychom potřebovali znát jeho původ. V ČR je vzácné, v současnosti jej nosí jen 20 obyvatel, nejvíce jich žije v Orlové. České příručky jej nevykládají, ale snad by mohlo vzniknout z příčestí minulého slovesa treliti, tj. „pobíhat“. U našich sousedů v Polsku je doloženo již z roku 1658, vykládá se tu z polského apelativa trela, tj. „specifické tónové uspořádání“, nebo také z apelativa trel ve významu „místo pro strom v lese“.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Prokeš vzniklo z rodného jména Prokop. To je mužské jméno řeckého původu, které vzniklo buď z řeckého prokoptó, což znamená „prospívající“, „zdárný“, „průkopník“, „cestu razící“, nebo z řeckého prokópos, což znamená „pohotový“, „připravený k boji“. Příjmení Prokeš je časté, v současnosti u nás žije 5 247 jeho nositelů.

Josef Beneš vykládal příjmení Kelnar stejně jako Gellnar z německé podoby místního jména Jelení (tj. Gelenau) v Kladsku. Původní nositel jména nejspíše z Jelení pocházel. Příjmení Kelnar by však mohlo souviset i se středohornoněmeckým apelativem këlnaere, tj. „sklepmistr“, v rané horní němčině i „důchodní“ neboli „správce důchodů“.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.