Příjmení Ronovský vzniklo z místního jména obce Ronov, odkud původní nositel tohoto jména nejspíše pocházel. Nejvíce obyvatel s příjmením Ronovský žije v Havlíčkově Brodě, celkem jich v evidenci obyvatelstva najdete 177.

Příjmení Poul dnes v ČR nosí 443 mužů, 115 mužů má podobu Poula a 572 žen používá přechýlené Poulová, nejvíce jich žije ve Žďáru nad Sázavou. Příjmení vzniklo počeštěním latinského rodného jména Paul, tj. Pavel, které znamená „malý“, přeneseně „skromný“, „nepatrný“. Rozšířilo se díky kultu sv. Pavla, který se řadí mezi apoštoly a tradice mu přičítá autorství 14 Listů, které jsou v Novém zákoně.

Německé příjmení Letmajer je složené. První část Let- je snad ze středohornoněmeckého lette, tj. „jíl, hlína“, druhá -maier označovala majitele dvorce. V ČR dnes žije jen 22 nositelů příjmení Letmajer/Letmajerová.

Musil/Musilová patří do stovky nejčastějších českých příjmení, v současnosti ho nosí 13 599 obyvatel. Vychází z příčestí minulého slovesa „musit“. Máte i příjmení Musila, Musílek apod. Jako všechna slovesná příjmení se vztahuje k nějakému ději či události, ale co původní nositel tohoto jména musil, to už vám onomastika neřekne.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Rosecký je nejspíše obyvatelské, odvozené z místního jména Roseč, odkud původní nositel tohoto jména pocházel, nebo ke kterému měl jiný vztah. V současnosti nosí příjmení Rosecký 659 osob, nejvíce jich žije ve Žďáru nad Sázavou.

Přímení Laub (stejně jako běžnější Laube) mohlo vzniknout z místního jména Laube v Bavorsku nebo v Lauba Sasku, popř. z německé podoby místního jména obce Loubí u Děčína (tj. Laube). Jako další možný výklad uvádí Josef Beneš středohornoněmecké apelativum loup, loubes, tj. „listí“, nebo loube, tj. „loubí, předsíň“. Laub by také mohlo být příjmení Loub zapsané starým pravopisem. V takovém případě by se vykládalo jako zdrobnělina apelativa lub,

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Líha/Líhová u nás dnes nosí jen 12 obyvatel. Ve staré češtině se užívalo apelativum líha pro „šikmo umístěné prkno nebo trám sloužící k pozvolnému spouštění těžkých břemen, zvl. sudů“. Příjmení Líha by tedy mohlo být pojmenováním podle povolání např. pro někoho, kdo v pivovaru takto uskladňoval sudy do sklepa apod. Užíval se též frazém „běžěti na líhách“ ve významu „jet jako namazaný, jet jako po másle“. Samozřejmě nevylučujeme ani výklad ze slovesa líhati,

Příjmení Maršák vzniklo příponou -ák z osobního jména Mareš. To byla původně domácká podoba rodného jména Marek nebo Martin. Máte i příjmení Maršík. Další možný výklad by byl z místního jména obce Maršovice, odkud mohl původní nositel příjmení Maršák pocházet. V současnosti nosí příjmení Maršák/Maršáková 171 osob.