Německé příjmení Kraitl se vykládá z místního jména obce Greit, Greitle v Bavorsku, odkud mohl původní nositel jména pocházet, dále ze středohornoněmeckého apelativa geriute, tj. „klučením upravený pozemek“, nebo z apelativa Kräutel, tj. „bylinka“. Nejvíce nositelů příjmení Kraitl/Kraitlová žije v ČR v Mostě, celkem jich u nás najdete jen 66.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Küssel byl v němčině „polštářek pod hlavu“, a z toho patrně podle Josefa Beneše pochází i německé příjmení Küssel. Vyložit by však bylo možné i z místního jména Kusel a Küsel v Německu, nebo ze středohornoněmeckého apelativa kusel s významem „štětec na vápno na bílení domů“ či „káča“. Objevuje se především v Německu a v Rakousku, u nás ho podle evidence obyvatel již nikdo nenosí.

Příjmení Prkený/Prkená je velmi vzácné, dnes ho nosí jen 2 muži a 4 ženy, podobu Prkenný/Prkenná nepoužívá nikdo. Etymologicky je jasné, vzniklo z apelativa prkenný. Mohlo označovat řemeslníka, který opracovával dřevo, nebo který z prken něco vyráběl. V Praze stával dům Za Prkny, takže by příjmení Prkený mohlo být motivováno i jménem domu či domovním znamením. Josef Beneš se domníval, že mohlo jít i o přezdívku pro někoho, kdo „u všeho stál jako prkno“.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Antonín Kotík vykládal příjmení Kortus se slovesa kortati, tj. „šramotiti (jako myš)“. Jako pravděpodobnější se však jeví výklad Dobravy Moldanové z rodného jména Kornel (lat. Cornelus). Josef Beneš se domnívá, že příjmení Kortus vzniklo zkomolením příjmení Korkus (to pak vykládá z nářeční varianty rodného jména Georgius), tuto teorii by však bylo třeba ověřit v historických dokladech. Příjmení Kortus/Kortusová dnes používá 588 osob.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Potřebovali bychom vidět historické doklady zápisů příjmení Kumbár. Je totiž s velkým otazníkem. Dnes ho v ČR nosí 83 osob. Snad mohlo vzniknout špatným přečtením původního Kumhár (které však v současnosti není doloženo). Moravské a slovenské nářeční apelativum kumhár označuje bidlo, na které se zavěšoval kotel nad ohniště v kolibě. Máte i příjmení Bidlo jako přezdívku podle vzhledu pro někoho vysokého a hubeného. Příjmení Kumbár by snad mohlo souviset i německým příjmením

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Krž/Kržová u nás dnes nosí jen 57 obyvatel, jinde než v ČR se nevyskytuje. Ve slovníku Josefa Jungmann nacházíme apelativum krž a jeho zdrobnělinu kržek ve významu „toulec“, též v moravských nářečích je doloženo apelativum kržek označující „dřevěnou nádobku s vodou, kterou má sekáč za pas zastrčenou a v ní brousek“. Krž je tedy patrně pojmenování podle takové nádoby či toulce. Máte i příjmení Toulec.