Příjmení Růta dnes nosí 128 mužů, přechýlené Růtová používá 235 žen, ale to se může vztahovat i k formě Růt. Vzniklo patrně z německého adjektiva rūt, tj. „červený“, nebo z rodných jmen Ruthard, Rudolf apod. Ze zápisu „Ruth alias Wrutek“ z roku 1399 soudíme, že by mohlo příjmení pocházet i z místního jména Vroutek u Podbořan. Rozkolísaný pravopis se dodnes projevuje u příjmení Rut, Rút, Růt, Ruth a dalších.

Příjmení Cienciala je polské. Vykládá se z ciąć, ciąty, tj. „udeřený“. Patří tedy patrně mezi pojmenování podle vzhledu nebo podle nějaké události. V ČR je nejrozšířenější v Třinci, Jablunkově a Českém Těšíně, celkem ho u nás nosí 736 osob.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Papan/Papanová dnes nosí jen 4 muži a 13 žen. Snad souvisí s německým příjmením Papen. To vzniklo ze středohornoněmeckého pfaffe, tj. „kněz, kazatel“. Mohlo to být pojmenování někoho, kdo sloužil na faře či v kostele, nebo někoho velmi zbožného, mohlo se však také jednat o posměšnou přezdívku, která vznikla v době reformace. I v češtině máme řadu takových příjmení jako Papež, Biskup, Opat apod. V ČR dnes příjmení Papen nikdo nenosí, vyskytuje se v Německu.

Příjmení Kielar/Kielarová u nás nosí 94 osob, nejvíce jich žije ve Frýdku-Místku a Havířově. Potřebovali bychom vidět starší matriční záznamy a způsob psaní tohoto původem německého příjmení. Kielar mohl být někdo pocházející z města Kiel, nebo někdo, kdo žil na pozemku ve tvaru klína (ze středohornoněmeckého kīl „klín“). Německé apelativum Kiel znamená také „kýl (u lodi)“. Forma Kielar by však mohla být pouze způsobem zápisu příjmení Kühlar.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Antonín Kotík zařadil příjmení Poncar do kategorie pojmenování z věcí mysliveckých a vojenských a uvedl jej vedle příjmení Pancíř. Patrně vzniklo z německého Panzer, tj. „brnění, pancíř“, jako příjmení pro výrobce pancířů, nebo někoho, kdo nosil brnění. V současnosti používá příjmení Poncar/Poncarová 104 mužů a 107 žen.

Příjmení Faruzel/Faruzelová dnes nosí jen 45 obyvatel ČR, většina jich žije v Ostravě. Rozšířené je i v Polském Slezsku. V polštině se vykládá z apelativa fara ve významu „presbytář“, též „farní úřad“ či „fara“. Máme i česká příjmení Fara, Farský, Farník apod.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.

Příjmení Pfeifer/Pfeiferová se objevuje v různých pravopisných variantách, tuto nosí 1 253 obyvatel. Vzniklo z německého apelativa Pfeiffer, tj. „pištec“. Označovalo tedy původně hráče na hudební nástroj.