Pokládku unikátní vysokorychlostní výhybky dnes dokončili dělníci na železniční trati u Prosenic na Přerovsku. Jde o vůbec první využití této výhybky v Česku. Vlakům na koridoru mezi Bohumínem a Přerovem umožní v daném úseku výrazné zrychlení.

Od pátku budou testovací místa také v Olomouckém kraji a to v Olomouci, Litovli a Uničově. S kolika dobrovolníky z regionu se ve studii počítá a co je jejím cílem, to už nám řekl Peter Vanek z Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc, který se na studii podílí.

Vedení Litovle plánuje, že nechá v místní části Myslechovice vysadit vinici. Potřebné povolení ministerstva zemědělství už získalo.

Odjížděla v době, kdy se o koronaviru mluvilo jen v souvislosti s Čínou. Společně s dvěma dcerami a dvěma tetami v seniorském věku zamířily do Bostonu a New Yorku. „Kdybychom dostaly doporučení neletět, řídily bychom se jím,“ zdůrazňuje Aďa Simperová.

V pátek zdravotníci začnou plošně testovat dobrovolníky na Olomoucku. Lidem budou odebírat vzorky krve. Přihlásit se může každý člověk bez potvrzené diagnózy covid-19 od osmnácti do osmdesáti devíti let. Armáda kvůli testování postaví odběrové stany v Olomouci, v Litovli a na náměstí v Uničově.

Uničovský rodák Jiří Neček přišel na lavičku Sigmy v minulém roce s Radoslavem Látalem. Spolu dokázali udělat výsledky v Polsku i na Slovensku, teď chtěli udělat výsledky i doma.

Pacienti s vážnějším průběhem nákazy koronavirem by mohli začít dostávat plazmu vyléčených lidí. Plánují to zdravotníci transfúzní stanice Fakultní nemocnice Olomouc. Plazma lidí, kteří nemoc prodělali, obsahuje důležité protilátky. S náborem i odběry dárců chtějí v nemocnici začít tento týden.

Není to samozřejmě jen sport, co má fanoušky nebo fandy – má je celá řada oborů a aktivit. Říkáme třeba on je velký fanda do vláčků nebo fanoušci Rolling Stones si přišli na své.

Se zmírněním vládních mimořádných opatření souvisejících s onemocněním covid-19 začala zdravotnická zařízení za přísných protiepidemiologických opatření obnovovat provoz svých ambulancí.

Dvacet dnů před koncem druhé světové války se na Tršicku odehrál stěží uvěřitelný masakr. Do Zákřova tehdy vtrhli příslušníci kozáckého praporu složeného z Rusů ve službách německé armády. Pod záminkou, že je vesnice střediskem partyzánů, rabovali a vypalovali domy, stříleli po lidech.