Cestující na autobusovém nádraží v Šumperku zůstanou nejspíš až do příštího roku bez přístřešků. Kovové konstrukce byly podle provozovatele zrezivělé a mohly ohrozit lidi, nechal je proto odstranit. Nové stříšky teď ale město budovat nebude. V plánu má totiž nákladnou rekonstrukci nádraží, ta však v dohledné době nezačne.

„Uvědomí-li si člověk plně svoji smrtelnost, nemusí se z toho vyděsit; může to pro něj být impulz k opravdovému, naplněnému životu,“ myslí si psycholog Martin Kupka.

Šumperská radnice se chystá na 12 hektarech nevyužité plochy poblíž Jesenické ulice vystavět průmyslovou zónu. Místní firmy nemají kam expandovat a město si je chce udržet. Přípravy ale komplikují bobři. Zabydleli se totiž v potoce, který areálem protéká.

Na Odplatné úterý se setkáme se silou ženských moravských sborů. Oplácet pondělní šmigrust budou ženy z Kunovic, Strání, Bystřice pod Hostýnem, Uherského Brodu či z Lipova. Připravuje Zuzana Blahunková.

Čeština je nepochybně živý jazyk. Je neustále v pohybu a přizpůsobuje se měnícímu se prostředí. A získat nové slovo pro novou věc je poměrně snadné.

Mluvilo se o ní deset let, ale realizace se stále odsouvala. Budova Středoevropského fóra, známého pod zkratkou SEFO, má vyrůst jako přístavek Muzea umění Olomouc v místě současné proluky. Projekt moderní betonové stavby vyvolal vlnu kritiky a ve hře byla i nová architektonická soutěž. Stavba teď čeká na peníze od vlády, která má o investici rozhodnout ještě letos.

Darování je dvoustranné jednání mezi dárcem a obdarovaným. „Nestačí pouze vůle dát, ale musí být na druhé straně vůle přijmout,“ upozorňuje JUDr. Leoš Vyhnánek.

S komplikacemi v dopravě musejí ode dneška počítat obyvatelé i návštěvníci Olomouce. Začínají totiž práce na protipovodňových stavbách v okolí mostu přes řeku Moravu v Komenského ulici. Dělníci tu budou pracovat do podzimu příštího roku. Pak strhnou a postaví další most v centru města.

Vesnicí Popůvky prochází stará spojnice Kojetínska s Kroměříží, která má původ již v pravěku. Dnes z ní zůstala jen malá část polní cesty nad silnicí směrem na Kovalovice.

V herecké kariéře prý měla Daniela Kolářová štěstí: „V Divadle na Vinohradech jsem se měla od koho učit, navíc ke mně coby kandrdasce byli všichni tolerantní a ohleduplní.“